Christiane F., Můj druhý život

A jak to bylo dál? 

Kniha My děti ze stanice ZOO poprvé vyšla roku 1978 a vzbudila nebývalou pozornost. Zaměřovala se totiž na téma, o kterém se do té doby příliš nemluvilo – na narkomanii dětí a dospívajících. Upřímná a otevřená zpověď Christiane F. zasáhla čtenáře po celém světě a i u nás se kniha stala bestsellerem. A jak vypadá život Christiane F. dnes? 


Z třináctileté feťačky poflakující se po stanici ZOO se stala dospělá žena. Díky ohromnému úspěchu knihy „My děti ze stanice ZOO“ má dostatek finančních prostředků na to, aby si na živobytí nemusela vydělávat prostitucí, ale její život stále není žádné peříčko. Mediální sláva má totiž i stinné stránky a i když Christiane poznávají i cizí lidé, pomocnou ruku jí nedokáže podat téměř nikdo. 



Kniha Můj druhý život není ani zdaleka tak šokující, jako „My děti ze stanice ZOO“, i přesto vám po jejím dočtení nebude zrovna lehce. Zatímco v první knize působila Christiane jako symbol dětské narkomanie a její příběh zastupoval mnoho podobných osudů dětí po celém světě, v pokračování na mě daleko více působila jako samostatná osobnost. Tentokrát už nejde o odkrývání tabu, ale o to, jak drogy a sláva změnily jeden lidský osud. 

Christiane F. je skutečně fascinující osobností. Většinu svého života prožila jako člověk, kterého byste nejspíš nechtěli znát, ale i přesto dokáže vzbudit sympatie. Snad je to tím, že i když dělá v životě spoustu chyb a i když se občas chová naprosto nepochopitelně, v knize se dozvídáme i to, jak těžce za své omyly platí. Není to osobnost, která by sloužila za vzor, ale i tak není možné neobdivovat sílu, se kterou se dokáže se svým osudem vypořádat. 

Když už si musíš píchat, neužíváš si to tak. Když musíš krmit to zvíře v sobě, tehdy přichází závislost, protože už necítíš rauš, musíš si píchat, zas a zas, aby ses cítil normálně, a musíš bojovat s absťákem.
A to už jsi v prdeli. 
Velkým kladem knihy je otevřenost, se kterou Christiane o svém životě hovoří. Nechává čtenáře nahlédnout i do těch nejtemnějších zákoutí svého soukromí a nám se tak dostává do rukou velmi věrná a nijak nepřikrášlená výpověď o jejím životě. I zde se setkáme s barvitými popisy pocitů po konzumaci drogy, ale i s pocity viny a zmaru. 

I přes Christianino poutavé vyprávění však nebylo vždy snadné se v knize orientovat. Částečně za to může určitá neuspořádanost. I když je vyprávění z velké části chronologické, občas se díky toku Christianiných myšlenek náhle přesouváme do minulosti. Orientaci neusnadňuje ani velké množství jmen a místopisných názvů, se kterými je obtížné držet krok. Často se mi stávalo, že jsem musela v knize listovat o několik stránek zpět, abych zjistila, o kom to Christiane vlastně hovoří. 


Velmi sympatickým prvkem jsou ale graficky oddělené pasáže napsané novinářkou Sonjou Vukovic, spoluautorkou knihy. Díky nim se dozvídáme nejen o faktech souvisejících s Christianiným příběhem (například podrobnosti o současné drogové scéně nebo o natáčení filmové adaptace knihy My děti ze stanice ZOO), ale máme také možnost nahlédnout na Christiane z nového úhlu. Skvělým doplňkem k příběhu jsou i fotografie pocházející z různých období Christianina života. 

Závěrem

Pokud jste četli knihu „My děti ze stanice ZOO“, rozhodně neuděláte chybu, když sáhnete po pokračování. Je to jedna z nejzajímavějších autobiografií, která se mi kdy dostala do rukou. Dozvíte se v ní nejen odpověď na otázku „Co se s Christine stalo dál?“, ale ještě mnohem víc. Jak Christine vnímá vydání první knihy? A jak na ni působí sláva? Především se ale jedná o výpověď o tom, že bez ohledu na to, co si přejeme nebo jak moc se snažíme, život nám ne vždy přinese happy end.


Název: Christiane F., Můj druhý život (Moi, Christiane F., la vie malgré tout)
Autorky: Christiane V. Felscherinow; Sonja Vukovic
Překlad:  Nora Obrtelová
Počet stran: 273
Rok vydání: 2014
Vydal: Oldag

 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum 
Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách knihkupectví. 

KNIHCENTRUM.cz

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

27 komentářů:

  1. Určitě si jí chci taky někdy přečíst, My děti ze stanice ZOO jsem četla dvakrát i viděla film a dodnes jde na mě z toho hrůza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také na mě kniha i film velmi silně zapůsobily - i když film o něco méně. Snad se ke knize dostaneš co nejdříve, opravdu stojí za to :)

      Vymazat
  2. Obě dvě zmíněné knihy si chci určitě přečíst. Tu první jsem ale nemohla nikde sehnat, v knihovně už vůbec, takže si ji asi objednám a bude to :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám knihu "My děti ze stanice ZOO" z antikvariátu, v takovém docela salátovém vydání. U téhle knihy mi to ale nevadí, zdá se mi, že k příběhu se ta poškození docela hodí :)

      Vymazat
  3. Pekne napísané, kniha je určite zaujímavá, zatiaľ sa však vyhýbam aj jednotke - ťažká téma a ešte pravdivý príbeh? Eheem. Ale možno sa niekedy odhodlám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fakt, že odpočinkové čtení to není ani v nejmenším. I tak si ale myslím, že by stálo za to to zkusit :)

      Vymazat
  4. Tak to je krásně napsané recenze. :) Na knihu jsem se koukala stejně, akorát mi nedělalo tak moc potíž těch spoustu jmen a míst a všeho, co Christiane zmiňuje. Nejkrásnější částí pro mě byly vzpomínky se synem, to jsem si vážně užívala a přála jí to! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) A vzpomínky na syna se mi také líbily nejvíce, připadalo mi to jako taková "nejsvětlejší" část celé knihy. Kéž by Christiane takových momentů čekalo ještě co nejvíce!

      Vymazat
  5. Taky si ji chci přečíst. Nedávno jsem si konečně koupila (po asi osmém přečtení) první díl, akorát jsem pak zjistila, že vyšel druhý. :-) Fotky na této knize byly super, souhlasím s tebou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tedy, po osmi přečteních? Přiznávám, že já knihu "My děti ze stanice ZOO" přečetla jen dvakrát :)) Snad se Ti bude stejně líbit i kniha Můj druhý život!

      Vymazat
  6. Přemýšlela jsem o její koupi, protože stanici Zoo miluju, ale pořád si myslím, že ji doma mít nemusím. První kniha na mě měla velkej účinek, možná díky ní jsem se zamilovala do čtení a na konci knihy mě štvalo, že nevím, jak to bude dál. Vynasnažím si ji půjčit v knihovně, tvoje recenze mě zase docela navnadila, abych tohle staré téma zase otevřela. I když to asi fakt nebude lehký a oddechový čtení. Pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Jsem ráda, že jsem Tě navnadila, i druhý díl podle mého rozhodně stojí za přečtení :)

      Vymazat
  7. Parádna recenzia, dokonca mám aj nutkanie si to prečítať, a to po tejto téme nejako často nesiaham. :) Deti zo stanice ZOO som čítala už pomerne dávno, ale stále si pamätám, aké mi to pripadalo drsné a depresívne. Ale vždy ma zaujímalo, ako to s Christine nakoniec dopadlo... Taže ďakujem za pripomenutie, možno sa prekonám a naozaj sa po nej pozriem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Tato kniha je o něco méně drsná než "My děti ze stanice ZOO", ale depresivní čtení je to i tak. Určitě ale stojí za to překonat se a knihu si přečíst, už jen pro dotvoření obrazu o tom, co vše s sebou narkomanie přináší :)

      Vymazat
  8. My děti ze stanice Zoo je svým způsobem úžasná kniha a vůbec se nedivím, že ji zařadili mezi povinnou četbu. Tuhle knihu by si opravdu měl přečíst každý! K druhému dílu jsem se ještě nedostala, ale chystám se na něj, protože jsem zvědavá na odpověď otázky „Co se s Christine stalo dál?“

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsme ji měli mezi povinnou četbou, i když já si ji tenkrát do seznamu nevybrala (i přesto, že jsem ji měla přečtenou). Doufám, že se Ti druhý díl bude líbit! :)

      Vymazat
  9. Četla jsem My děti ze stanice Zoo a je to otřesná a zároveň přínosná kniha. Podle mne by si jí měl každý přečíst a já doufám, že si jednou přečtu i tuhle knížku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, i když je to velmi depresivní čtení, určitě by ji nikdo neměl vynechat. Otřesná a zároveň přínosná - myslím, že nic výstižnějšího bych k tomu napsat nedokázala :) Tak snad se brzy dostaneš i ke druhému dílu!

      Vymazat
  10. hodně dobrá recenze, která mě dost navnadila tuhle knížku si přečíst

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, doufám, že se Ti bude líbit, jestli se k ní dostaneš :)

      Vymazat
  11. "My děti ze stanice Zoo" mě "straší" už od gymplu a asi nebudeš věřit, ale dodnes jsem je nečetla, ačkoliv jsem si je vždycky chtěla přečíst... Tak doufám, že se mi to podaří :) díky za skvělou recenzi k pokračování, teď mě to láká o to víc :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že jsem Tě nalákala, a doufám, že se k Dětem ze stanice ZOO dostaneš. Je to jedna z "povinných" knih, co opravdu stojí za přečtení :)

      Vymazat
  12. Chystám se na ní. Děti ze stanice zoo jsem měla celkem ráda, i když, takovým zvláštním způsobem. Pokračování si musím přečíst. Chci vědět jak to bylo dál. Chci vědět o Christiane :)
    Moc pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
  13. Och, My děti zo stanice ZOO som si veľmi obľúbila, čítala som ju viackrát a môžem povedať, že patrí medzi moje najobľúbenejšie knihy :) Ale o tejto knihe som doteraz nemala ani potuchy, takže veľmi ďakujem za to, že si o nej napísala a ja o nej vďaka tomu viem :) Určite si ju prečítam, som na to veľmi zvedavá :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad se Ti kniha bude líbit! :) Ale jestli máš ráda My děti ze stanice ZOO, myslím, že je to skoro jistě ;)

      Vymazat
  14. Je fakt, že co do síly dojmů se "Můj druhý život" nemůže "Dětem ze stanice ZOO" rovnat. Přeci jen jinak působí když se ve světě drog ocitne třináctileté dítě a když se jedná o dospělou ženu. I tak na mě ale pokračování udělalo silný dojem a myslím, že by ses po něm určitě měla podívat :) Třeba Tě tolik nezaujme, ale myslím, že pro utvoření komplexnějšího obrazu o osobnosti a o životě Christiane je to vážně perfektní.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)