Kterak si při blogování o knihách udržet duševní zdraví

Jakkoli může blogování o knihách vypadat jako idylický koníček, věřte, že to tak být nemusí. Životní dráha knižního blogera totiž není lemována jen poutavými příběhy a hrnky s kávou, ale i nečekanými nástrahami, které jej mohou okrádat o duševní rovnováhu a klidný spánek. Tedy alespoň u mě to tak je. Nechci tu přitom mluvit o (nepříliš častých) žabomyších válkách v knižní komunitě nebo o jakýchkoli překážkách, které nebohému čtenáři klade do cesty prácechtivé okolí. Ty nejhorší nástrahy si totiž dokážeme připravit sami.

V následujícím článku jsem v krátkých heslech shrnula pět základních poučení, ke kterým jsem během svého dosavadního blogování došla. Některá z nich mi nedělala problém nikdy, s jinými bojuji doteď. Pokud bych ale svému mladšímu (s blogováním začínajícímu) já chtěla něco vzkázat, nejspíš by to bylo právě tohle.


1. Čtení není závodní disciplína

Při pohledu na sociální sítě mám občas dojem, že kdosi vyhlásil soutěž o nejrychlejšího čtenáře světa a zapomněl mě přizvat. Nad množstvím knih, které dokáží ostatní během roku přelouskat, mi zůstává rozum stát. Občas je opravdu těžké odolat pokušení, nezačít se s ostatními porovnávat a nepropadnout pocitům méněcennosti.

Rychlost čtení přitom vůbec není důležitá. Nejde tady o závod, ale o požitek, který čtení knih přináší. Ono by se totiž snadno mohlo stát, že se z knihy stane jen položka do statistiky, a čtení tak ztratí část ze svého kouzla.



Největší potíž nastává kvůli tomu, že tlak na rychlost čtení není dán jen statistikami ostatních, ale i množstvím nových titulů, které se na pultech knihkupectví objevují. Tolik zajímavých knih, tak málo času. Jestli si ale nechcete udělat z koníčku dostihy, nezbývá vám, než zatnout zuby, a smířit se se svým stávajícím čtenářským tempem. Přiznám se ale, že mně to pořád moc nejde.

2. Knihy nejsou Pokémoni

… fakt není třeba pochytat je všechny. I když je občas při pohledu na všudypřítomné chvástačky a unboxingy trochu těžké tomuto nutkání odolat. Proti obsesivnímu shromažďování knih sice naštěstí existuje poměrně spolehlivá zarážka ve formě prázdné peněženky a nedostatku místa, ale i tak je lepší si mantinely nastavit dřív, než se pro knihy neprohrabete ani k posteli. A věřte, že mít v knihovně jen samé dobré kousky je daleko lepší, než vytvářet si nekonečnou zásobu knih, které stejně nakonec nikdo nemá čas číst.

3. Nekřečkuj

Minulé léto jsem se v rámci jedné cestovní kanceláře vydala na poznávací zájezd do Anglie. Kromě památek mě zaujal ještě jeden jev, který jsem si sama pro sebe nazvala „křečkování“. V rámci zájezdu jsme každé ráno dostávali snídaně, které probíhaly formou švédského stolu. Každý si mohl nabrat, na co měl chuť – od párků a vajíček až po müsli a toasty s marmeládou. Jen co se dveře jídelny otevřely, účastníci zájezdu se na připravené jídlo vrhli s lačností hejna kobylek. Každý si nabral, co unesl, bez ohledu na to, jestli bylo v jeho silách takové množství potravy strávit.



Občas mám pocit, že stejným způsobem někteří blogeři přistupují ke shromažďování recenzních výtisků. Hlavním cílem je nabrat si jich co nejvíc. Jenže mít hromadu knih je jedna věc, ale věnovat jim všem adekvátní čas je věc druhá. Psaní recenze je svého druhu závazek, a jakmile si recenzních výtisků naberete moc, najednou už čtení není zábava, ale další povinnost, která vám co chvíli hrozí nějakým deadlinem.

4. Není třeba se zavděčit všem

Pokud nevedete blog za účelem výdělku, rozhodně tedy není třeba řídit se heslem „Náš zákazník, náš pán“. A to jak ve vztahu ke čtenářům, tak i ve vztahu k těm, se kterými případně navážete spolupráci. Psát blog je samozřejmě daleko zábavnější, když ho někdo čte, neznamená to ale, že by bylo třeba celý obsah blogu přizpůsobovat požadavkům čtenářů. Když budete psát to, co vás baví a zajímá, čtenáři se po čase najdou sami. Zkrátka a dobře, čtěte knihy, na které máte chuť, a sdílejte články, které vás baví psát.

V souvislosti s tímto bodem bych ráda zmínila i psaní negativních recenzí na recenzní výtisky. Přijetí recenzního výtisku vás rozhodně nezavazuje k tomu, že recenze, kterou na knihu napíšete, musí být nutně pozitivní. Když se vám příběh nelíbí, není nic špatného na tom to říct. Nikdo vám hlavu neutrhne.

5. Neber se moc vážně

Tenhle bod je nejspíš klíčový nejen pro blogování o knihách, ale i pro celkovou schopnost přežít na internetu. Nikdo z nás není dokonalý a je tedy dobré připravit se na to, že když dáváme svou tvorbu všanc internetu, může přijít i kritika. A vůbec není na škodu umět ji občas přijmout.

Tím nechci říct, že by měli všichni takzvaní „hejtři“ zásadně cloumat vaším majestátem, na druhé straně shodit veškerou kritiku ze stolu s tím, že vám stejně všichni jenom závidí, taky není úplně k věci. Vždycky je co zlepšit a uvědomování si vlastní nedokonalosti je prvním krokem k tomu dokázat se poučit z vlastních chyb.


A co připravuje o klidný spánek Vás? 


Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

66 komentářů:

  1. Já se ztotožňuji s tím sběratelstvím. Už... od vždycky jsem chtěla tu největší knihovnu na světě a vlastnit jen ty nejbarevnější kousky, abych pak mohla fotit ty nejúžasnější fotky na instagram. Pak jsem ale zjistila, že s knížkami, které vlastním, dám sotva dohromady duhu. -_- :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Po největší knihovně na světě toužím taky. A pořád nic, i když je fakt, že knih už jsem dokázala nasyslit fakt hromadu :D

      Vymazat
  2. Když já za to nemůžu, já musím číst tolik knížek! :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. OK, OK, studenti literatury jsou úplně jiná sorta, to připouštím i já :D

      Vymazat
  3. Prvý bod som postrehla aj ja. Niekto dokonca číta viac kníh naraz. Ja by som to nedokázala, užívam si poriadne každú jednu knižku. :)
    A hejty? Hejty píšu len ľudia, ktorí sami nič nedokázali alebo si myslia, že sú "fabulous". Nestoja za reč :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtení více knih naráz dělám občas taky, ale je fakt, že jednu knížku většinou upřednostňuju :)

      Vymazat
    2. Pro mě je třeba čtení více knih najednou víceméně nutnost :) Ale pravda, dělám si to i sama a místo toho, abych naráz četla třeba dvě nebo tři, mám jich rozečtených dvanáct... :D :D

      Vymazat
    3. Jak říkám. Úplně. Jiná. Sorta. :D To víš co se v který děje? :D

      Vymazat
    4. Jo, mám v tom systém a zatím mi docela slouží paměť :D

      Vymazat
  4. Naprosto skvělý článek! :D Ohledně množství knih, s tím mám taky problém - čtu sice rychle, ale v porovnání s některými jinými blogery jsem fakt žabař :D A jak píšeš, těch knih, které bych chtěla přečíst, je tolik, že by se z jednoho opravdu mohl stát knižní maratonec...
    Ohledně blogerských "neduhů" mě napadá ještě jeden: vždycky mě tak trochu štve, když vyjde nová kniha a recenze na ni týden visí na všech mých oblíbených blozích. Chápu, že je dostávají k recenzi, ale vytváří to přesně ten nepříjemný tlak ("tohle fakt čtou všichni! co dělám, že ji ještě nemám?!") a navíc je to poněkud nudné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, je fakt. Jsou knihy, které vyjdou, a najednou jsou úplně všude. U mě mívá tohle opačný efekt, než by mělo - většinou si pak knihu chci přečíst méně, než předtím (pokud tedy zrovna nejsem v té vlně recenzujících :D )

      A děkuji za pochvalu! :)

      Vymazat
  5. Nedávno jsem si z Facebooku takhle smazala jednu blogerku, která se věnuje právě jen recenzím na knihy. Ze začátku jsem její příspěvky četla moc ráda, později už se to začalo ubírat právě směrem "Spánek, jídlo, chození na záchod, ven apod. je jen pro padavky, není nad čtení". Ze začátku mi to přišlo spíš úsměvné, ale když se později začalo ukazovat, že to myslí naprosto vážně a dokonce její zábavou bylo vyhledávání Facebookových příspěvků jiných blogerů z různých akcí, dovolených, ale i třeba o různých mobilních vychytávkách, pod které psala moralizující odstavce o tom, jak je vše tohle naprosto zbytečné, navíc zbytečné vyhazování peněz, a že není nad to strávit veškerý volný čas nad knihami. V tu chvíli už jsem ji jen vyhodila ze sledování a jen doufala, že ta holka dostane jednou rozum a svou čtenářskou vášeň nějak zkrotí.

    Co mě dále dostává jsou právě ta kvanta, která jsou někteří blogeři schopni přečíst a zrecenzovat za krátkou dobu. Sama píšu občas pro Krásnou recenze na knihy, a právě té knize vždy chci věnovat dostatek času, abych se s ní zžila, abych si pořádně projela příběh a nakonec si utvořila nějaký obrázek o tom, jestli kniha za to stála nebo ne. A to trvá nějaký čas. Občas tak, bohužel, nabývám dojmu, že řada blogerů si jen přečte prvních pár kapitol, a z toho si domyslí ten zbytek. A to mi přijde dost k ničemu. :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtení je krásný koníček, ale jakmile začne člověka úplně pohlcovat, přestává to být zdravé - vlastně z toho může být závislost jako každá jiná. :)

      Vymazat
  6. Já s tím většinou problém nemám, ale občas mám takový blbý pocit, protože přečtu jen kolem tří knih za měsíc, kdeždo ostatní klidně dvacet. Nechápu! :D Jinak, to sběratelství je taky hrozné, teď mám nové knihovny, předtím jsem měla jen obyčejné skříně, a už mám problém s tím, kam budu všechny ty knihy dávat. Zatím se ale zbavuji českých knížek nebo knížek, které už opravdu nechci, takže nějaké místo bude, ale... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, hlavně poslední dobou jsem moc nestíhala a statistiky ostatních upřímně obdivuji :D Ale co už, někdy to prostě nevychází :)

      Vymazat
  7. Super článek a vše krásně vylíčeno. Souhlasím s tvým pohledem na danou věc. :o) Já jsem toho názoru, že nejlepší je, když si člověk dělá prostě blog pro radost. Já v tom vidím i takové malé poslání... Ukázat lidem, co je na knihách dobrého a když někdo díky mé recenzi nebo zkrátka tipu najde svou srdcovku, jsem v sedmém nebi. S Wish jsme si řekly, že to neděláme kvůli stresu a porovnávání se s ostatními. Jedeme si svou linkou tak, jak nám to vyhovuje. Ona je pomalý čtenář, já hltající vášnivý a dokud nás to bude bavit, tak to tak prostě budeme dělat. Je pravda, že jsme spíše asi na okraji blogové sféry, protože se nezapojujeme do knižních zmatků a různých demonstrací nějak zvlášť aktivně, někdy prostě vůbec, ale nemyslím si, že by nám to nějak vadilo. Pokud někomu náš styl vyhovuje a baví ho nás navštěvovat, jsme jen rády. Ale pokud se rozhodne jinak, my si z toho vrásky dělat nebudeme. :o) Vím, že když už mé grafomanské texty nebude číst nikdo, Wish to má v řádku povinností a tak mám pro koho psát. :o)) Ohledně čtení... Ono je to vážně těžké. Vychází toho tolik. A tolik nádherných knižních světů mezi řádky! Život je moc krátký na to, abych je stihla všechny, ale pokusit se mohu. :o))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju!

      A souhlasím, blogování pro radost je podle mě jediné, které má smysl :) Zvlášť v knihách, kde se tím, tedy alespoň podle mě, živit moc nedá. A tu snahu přečíst co se dá chápu, když mám čas, mám to taky tak :)

      Vymazat
  8. Hrozně ráda čtu aa čtu ve velkém, myslím tedy rychlostí :) Ale to hodně nárazové, vždycky je totiž vše o časové dotaci. Nicméně, stejně nestíhám psát tak rychle zase recenze :D Takže já si spíše nakupuju knížky hodně v akcích ať mám plus mínus zásobu 10 knih napřed :) Ale spousta knih co nemám, jistí prázdná peněženka :D
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Recenze na všechno taky nestíhám, i proto se tu začaly objevovat Minirecenze - s kamarádkou tak sdílíme alespoň nějaké zhuštěné dojmy z přečtených knih :)

      Vymazat
  9. K tomu si každý musí postupně dojít sám :) Já se třeba letos snažím bojovat s tou závodní disciplínou, i když teda tohle léto bude závod proti všem přírodním živlům, abych v září mohla jít na tu zkoušku z literatury... Ale jinak se snažím nebrat to tak závodně. Buď se mi číst chce, nebo nechce - a podle toho čtu.
    Hromadění knih se taky snažím zabraňovat, mou odvěkou partnerkou v zločinu byla v tomhle knihovna, ale myslím, že jsem to překonala - už dokážu jít do knihovny a nic si tam nepůjčit, protože vím, že to nepotřebuju. Včera, než jsem si došla do knihovny pro tu povinnou literaturu na léto, jsem neměla půjčeno nic, což je pro mě velký úspěch oproti těm 40-50 knihám, na což jsem byla zvyklá :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naše knihovna naštěstí dává stopku na dvaceti knihách a víc si prostě člověk nepůjčí ani kdyby chtěl - jinak bych asi tahala vozíky :D A s povinnou držím palce!

      Vymazat
  10. Ahoj. Moc hezký článek. To je vše co ti chci k tomu říct :-) Hezký den přeji :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Nechápu, jak to děláš, ale ty články jsou vždycky tak přesný. Bohužel některý ty pravidla porušuju a je to škoda. Prostě když si chci koupit knížku, koupím si ji, i když mám doma 90 nepřečtených knih. :D A někdy čtení mám trochu jako závodní disciplínu, ale mě to tak baví. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :) Však já je taky občas poruším, co si budeme povídat. To syslení je můj věčný problém a nedělám si iluze, že bych s tím dokázala v dohledné době cokoli udělat :D Ani prázdná peněženka už mě často nezastaví.

      Vymazat
  12. Křečkuju zcela nepokrytě a je fakt, že nestíhám knížky číst. Hodně jsem si poslední dobou začala půjčovat. Ale snažím se číst jen jednu knížku, dvě už nestíhám. A teď jsem si uvědomila, že pokud chci napsat recenzi, musím číst s poznámkovým blokem, hned je to lepší :-)
    Jen nechápu, jak jsem to dřív dělala, že jsem fakt přečetla za týden i dvě knížky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také dost chodím do knihovny a vždycky se sama sobě směju, protože doma mám tolik knih, co bych si chtěla přečíst, a pořád tvrdím, že na ně nemám čas. A psaní recenzí s poznámkovým blokem je hodně dobrý nápad, také to občas praktikuju :)

      Vymazat
  13. Ono sa to povie, že knihy nie sú Pokémoni, lenže aj tých dobrých, tých, ktoré určite chceme a nekupujeme iba v zápale akcie alebo chvíľkového zatmenia mozgu, aj tých je veľa. :-D Aspoň ja by som dokázala kedykoľvek prísť so zoznamom desiatok kníh, ktoré raz v mojej knižnici budú. Ja už beriem knihy ako súčasť domova. Niekto nakupuje dekorácie, sviečky, obrazy... ja mám knihy.

    Ako sa tu spomína to čítanie viacero kníh naraz... neviem si predstaviť, že by som mala iba jednu-dve. Síce sa mi už pár mesiacov darí držať pod desať, ale minimálne päť rozčítaných kníh musím mať. A pamätám si ich dosť dlho. Neviem, ako je to možné, ale na dej v rozčítaných knihách nezabúdam. No napísať "recenziu" o každej nedokážem a ani sa o to nepokúšam. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky to mám místo jiných "čičurád", jak se u nás říká :) Ale na druhé straně mě pak mrzí, když se knížky hromadí, a já je nečtu, protože mám méně času na čtení než na nakupování.

      A to čtení více knih najednou fakt obdivuju. Kdysi jsem to také tak dělala, a netuším, co se změnilo, nicméně teď i když rozečtu více knih současně tak tu druhou odkládám po první kapitole a otevírám až když dočtu první :D

      Vymazat
  14. Tvoj článok je trefa do čierneho. Na 100% sa stotožňujem s prvými dvomi bodmi. Času je málo a nedá sa čítať od rána do večera. Bohužiaľ nemáme všetci to šťastie, že knihy tvoria našu každodennú spoločnosť a len tíško závidím tým knihomoľom, ktorí s knihami aj reálne pracujú. Knihy a pokémoni :D :D to bolo veľmi dobré :) Nuž sme hamižní, ide to z povahy človeka ako takého a bohužiaľ si častokrát mýlime kvantitu s kvalitou. Ja som sa už som si stanovila cieľ, že chcem si chcem vybudovať knižnicu plnú kvalitných kníh, ktoré nie sú módne len na pár mesiacov. Napríklad ani môj wishlist nie je taký dlhý a veľakrát sa mi v kníhkupectve stalo, že som si žiadnu knihu nevedela vybrať. Proste som si dala určité mantinely a mám určité preferencie, ktoré mi nedovolia kúpiť si niečo len preto, že to majú ostatní, alebo je ten daný titul teraz veľmi módny.
    Každopádne naozaj skvelý článok, veľmi poučný a hlavne pravdivý :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fakt, že vyloženě Wishlist až tak dlouhý nemám, ale stejně dokážu nasyslit náhodné knihy odevšad možnad ani nevím jak :D Tak snad se ti podaří vybudovat knihovnu, na kterou budeš moci být pyšná! :)

      Vymazat
  15. Knihy jako Pokémoni, to mě pobavilo :D No jo, občas mám nálady, kdy bych chtěla knihovnu tak narvanou, až by praskla, ale stejně... money, money :D A to čtení taky, teď jsem koukala na blogerku, co má za červenec za sebou už osm knih a prostě jen what??? Jak to stíhají? :D Já si taky říkám, že za prázdniny toho dám víc než obvykle, ale stejně převahuje lenost a chuť si tu knihu vychutnat :D Naprosto trefný článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 8 knih za pět dní, tak to je fakt dobrý výkon, to se mi povedlo naposledy když jsem byla nemocná a nemohla jsem vstát z postele :D Ale na druhé straně, proč ne, i když je fakt, že takové množství knih bych asi nezvládla :D

      Vymazat
  16. Skvělý článek :) Času je málo, přečtu tak v průměru 7 knih měsíčně, někdo třeba patnáct, ale to mě netíží. Spíš mě tíží to, že mám doma nasysleno a nevím, do které se pustit dřív. Recenzáky omezuji, protože mám opravdu své bohaté zásoby. Ale to syslení mi nějak nejde omezit. Knihy se zatím vejdou... no téměř :))
    Měj se hezky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :) A 7 knih měsíčně mi náhodou připadá hodně dobré! :) A nasysleno mám také, co naplat, nějak se to prostě děje...samo... :D

      Vymazat
  17. Tak to je naprosto bozi clanek! A vystizny. Plus zabavny, jako cteni zavodni disciplina a pochytej je vsechny :D :D

    OdpovědětVymazat
  18. Bezva článek! :D
    Když ono je to hrozně těžký nekřečkovat, to se prostě nedá :p

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :) A chápu, občas je to trénink sebeovládání :D

      Vymazat
  19. Tak celkově mám pocit z některých blogerů, že to, že píšou blog je pro ně jedna velká soutěž o to kdo bude mít nejvíce knih, nejvíce článků, nejvíce spoluprácí, nejvíce (doplň jak uznáš za vhodné). A to už mi přijde naprosto na hlavu, a jak sama říkáš udělají si z milého koníčku jakousi povinnost a musím se přiznat, že jsem s tím taky bojovala a pomohlo až delší odstřižení od tohoto blogového světa, abych si uvědomila, co chci já a co je jen součástí této "soutěže" :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, odstup docela pomáhá :) Mně pomohlo když jsem si udělala seznam věcí co bych potřebovala stíhat a nějak mi došlo, že blogování prostě bude muset v žebříčku popolézt o pár příček níž :)

      Vymazat
  20. Skvělý článek, úplně se s ním ztotožňuju. Bývaly doby, kdy jsem chtěla všechno přečíst a všechno vlastnit a rychle a hned a všechno a ještě víc a tak, ale teď je ze mě docela střízlivý a obyčejný knihomil. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! A myslím, že být střízlivým knihomolem je moc fajn :)

      Vymazat
  21. Bohužiaľ sa vidím v až príliš veľa z týchto bodov :D Niekoľko rokov som čítala iba minimálne a teraz keď som sa k tomu naplno vrátila, mám pocit, že musím čítať závratnou rýchlosťou, lebo všetky tie knihy nikdy nedobehnem. S hromadením kníh je to u mňa trochu zvláštne. Nakupujem najmä knihy, ktoré sú v nejakej super zľave. Lenže kopu krát ma tá zľava zaujme viac ako daná kniha. Teraz mám na poličke niekoľko kníh, ktoré som si kúpila najmä preto, že boli nesmierne lacné, aj keď nemám v pláne ich v blízkej budúcnosti čítať.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tyhle nákupy kvůli ceně bohužel občas podnikám taky. Hlavně knihkupectví na hlavním nádraží v Praze mě vždycky přesvědčí, asi začnu na vlaky běhat na poslední chvíli, aby mě to nelákalo :D

      Vymazat
    2. U nás v meste je kníhkupectvo, ktoré každý deň cez internet vypredáva asi 60 kníh a niekedy aj za menej ako 2€. Vtedy je fakt ťažké sa ovládnuť ak som o tej knihe čo i len počula niečo dobré :D

      Vymazat
    3. Tak to naprosto chápu, to bych nejspíš kvůli knihám do pár let neměla kde bydlet :D

      Vymazat
  22. Tohle je naprosto božský článek!

    Musím říct, že první dva body mě trochu užírají, protože jak píšeš - když vidím lidi, co za půl roku přečtou 100 knih, a porovnám to se svými třiceti, tak mi to přijde hrozné, protože si daleko víc uvědomuju, že nikdy nebudu schopná přečíst všechny knihy, které bych ráda přečetla. To se mnou dělá hlavně goodreads, tohleto, a ty roční challenge. :D

    A to samé platí s tím nakupováním. Když vidím blogery se svými hauly obsahujícími měsíčně 20+ nových knih, a pak vidím sebe se sotva jedním úlovkem (poňáč moje peněženka je na tom dost bídně), úplně to to moje zoufalství z obrovského množství knih, které nikdy nepřečtu, prohlubuje.

    Vždycky mě hrozně zajímá, kde ti lidi na tolik knih berou čas a peníze, tbh.

    Na ukončení toho svého výlevu znovu řeknu, že se mi tenhle článek moc líbí. Přeju krásné léto!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :)

      A já mám dojem, že všechny knížky co chci prostě nemám šanci přečíst ani kdybych črtla tempem co den to kniha. Vychází jich tolik!

      A i Tobě přeju krásné léto :)

      Vymazat
  23. Já úplně souhlasím hlavně s bodem č.1 a 2! :D Hlavně mi přijde, že hrozně moc lidí se čtením šíleně chvátá jen proto, aby o nich mohli psát a neustále si je fotit. On ten zájem o knížky je teď skvělý, jen by občas nebylo špatné ubrat tempo a užívat si pořádně knihy jako takové. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, souhlas - důležité je hlavně si čtení užít :)

      Vymazat
  24. Mě přijde, že hodně lidí ty knihy ani pořádně nečte. Jen je hlavní, aby se s nimi zvládli vyfotit na Instagram, potom sestaví recenzi podle někoho jiného a šup, honem, aby mohli fotit další skvělé fotky a být světoví. Hrozně se mi také nelíbí ten trend, že všichni čtou a recenzují to samé. Jako fajn, chápu, že ty knihy jsou hit, ale to opravdu není někdo, koho nebaví? Prostě ať vejdu kamkoliv, vídám stále ty stejné knihy a stejná bývá i reakce na ně. Prostě nuda.
    Proto jsem vždy ráda, když objevím blog, který je svým způsobem jiný - osobitý a tak nějak normální.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, také mám dojem, že občas už je to knižní blogování spíš práce a povinnost než něco, co člověk dělá dobrovolně, sobě pro radost. Ale ono to také podle toho často vypadá a myslím, že i čtenáři poznají, když jsou články spíš na objednávku :)

      Vymazat
  25. Tak já asi vybočuji z řady :D Čtu hrozně pomale, až mě to někdy rozčiluje. Ale stejně mi to stačí. Knihu si chci užít plnými doušky. Proto s nikým nespolupracuji. Nerada bych, aby na mě někdo tlačil nebo mi vnucoval něco, co mě nezaujalo. Takže jedu sama za sebe a někdy ty knihy jsou prostě takové, jaké jsou. Buď hodně staré, neznámé nebo takové, které zaujme jen hrstka lidí. Co se týče nákupu, tak to už jsem taky vynechala. Doma mám spoustu knih, které mi překáží a já nevím, co s nimi. Už kupuji jen ty, co opravdu chci. No.. Asi jsem divnej knihomol :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že v tomhle případě je vybočování z řady jedině dobře, drž se toho! ;) A taky občas napíšu recenzi na něco, co skoro nikdo nečte...ale co už :) Zase je to možnost čtenářům představit knihu, o které by se jinak dost možná nedozvěděli.

      Vymazat
  26. Poslední dva body jsou hodně důležité, to je pravda, a křečkování je v některých případech velice výstižný výraz :D První bod mě na druhou stranu nestresuje a v druhém... Prázdná peněženka je v mém případě zarážkou nákupu častěji, než by bylo po chuti :D
    Parádní článek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, finance jsou prostě problém. Když si představím kolikery šaty bych místo té knihovny mohla mít...nic moc to se mnou nedělá, protože knížky jsou stejně lepší :D Ale občas si říkám, že jestli to takhle půjde dál, umřu zavalená knihami na nedostatek potravin :D

      Vymazat
  27. Jednou jsem zkusila oficiální recenzi za poslaný výtisk, který jsem si mohla nechat. Kniha sice nebyla můj vysněný typ, ale nebyla ani špatná, problém byl v tom, že jakmile dorazila a já měla začít číst, abych mohla co nejdřív napsat tu recenzi, dostala jsem blok a zasekla se. Čtení mi trvalo dýl, protože jsem už při čtení přemýšlela, co z románu vyšvihnu do popředí a jestli si mám začít dělat poznámky. Čímž se z knihy stal studijní materiál a to mě přestalo fakt bavit... :D
    Knihu jsem dočetla, a byla docela čtivá, recenzi napsala a nebyla špatná, ale už jsem v tom nepokračovala. Chci si přečíst knihu a až pak, pod nějakým dojmem z ní, napsat pár řádků s doporučením nebo odsouzením. Ale číst kvůli recenzi, to už bych nedala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu - když člověk musí, tak se mu najednou nechce :)

      Vymazat
  28. A o kupování knížek ani nemluvě... sice poslední roky omezuji na kup asi tří nebo čtyř knih za rok (dřív to byly tři nebo čtyři knihy za měsíc), ale když vidím ty recenze a obálky a tolik, tolik titulů, taky mám na chvíli mánii vlastnit každou jednu z nich. Ale co když to budou knihy, které jednou přečtu a už se k nim nevrátím. Nebo je ani nedočtu. Za ty roky jsem si koupila pěknou řádku knih a mám už slušnou knihovničku, nebo spíš několik slušných knihovniček a k většině těch knih se i opakovaně vracím. Knihy na jedno přečtení jsou přepych, který nemusím mít (až na pár výjimek, jako třeba Kladivo na čarodějnice, Stepní vlk a podobně). Jo, a jednu megaknihovnu přes celou stěnu, o té sním už pěkně dlouho. Takovou pěkně utvářenou, členitou, aby i vizuálně pěkně vypadala, ne jenom fádní police. Ale asi zůstane jen u snu... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Knihovna přes celou stěnu je i můj sen a věřím, že k ní jednou dojdu :) Základ mám slušný :D

      Vymazat
  29. Záživně a vtipně sepsaný článek na celkem závažné téma, dotýkající se nás blogerů. Díky za něj :)

    OdpovědětVymazat
  30. Parádní článek - souhlasím se všemi body, obzvláště těžké je pro mě ten závod s časem a množstvím nepřečtených knih, ale přiznám se, že i s nakupováním knih mám problém. Zase si ale říkám, že knihy hodnotu rozhodně neztrácejí, spíše naopak, a že v důchodu (jestli se nějakého dočkám) si na ně zkrátka při nejhorším čas najdu :D no a nebo ty chudinky vždycky můžu zase prodat, že? Ale s tím já mám trochu problém, nerada se zbavuji dokonce i knih, které se mi příliš nelíbily...nojono knihomolské problémy :) ale slibuji, že až neprojdu k posteli, začnu se léčit :D
    Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)