Strážci - Jon Steele


 Boj mezi dobrem a zlem

Už je to dávno, co mě kniha svým obsahem tak překvapila. Když se pouštím do čtení příběhu, většinou mám předem docela jasnou představu, co od děje očekávám. Strážci se ale nakonec vydali směrem, který jsem po přečtení anotace neočekávala ani v nejmenším. A já se ráda nechávám překvapit! 

Jay Harper je soukromý detektiv s významnou náklonností k alkoholu, který je pověřen úkolem vypátrat ve švýcarských ulicích bývalou ruskou sportovní hvězdu. Katherine je krásná Američanka živící se prostitucí a Marc Rochat je chromý mladík, který žije v přístěnku pod lausannskou katedrálou, kde pracuje jako zvoník. Tito tři lidé spolu na první pohled nemají nic společného. I přesto je ale osud svede dohromady, aby společně zabránili blížící se katastrofě. Podaří se jim to?




Kniha Strážci mě během prvních několika stran naprosto nadchla. Celý příběh začíná prologem situovaným do jedné z bitev první světové války, který mi svou atmosférou připomínal můj oblíbený magický realismus. Hned v další kapitole se ale přesouváme do současného Švýcarska a k tomu, jakou roli v příběhu prolog hraje, se dostáváme až o mnoho stran později.

Přiznávám, že po dočtení prologu jsem se do knihy dlouhou dobu nemohla začíst. Příběh se rozvíjí velmi pomalu a spíše než na akci se zaměřuje na budování charakterů a vytváření atmosféry. Autor nám o svých postavách i o prostředí, kde se příběh odehrává, poskytuje celou řadu zajímavých informací a milovníci popisných pasáží si při čtení pravděpodobně přijdou na své. 


"Nemáte v sobě kouska citu."
"Ano, jsem si jistý, že vám to tak připadá. Ale na druhou stranu, já básník nejsem." 

Jak chabé světlo svítí a jak málo ho je....

"A já jsem snad básník byl? Nemohu si vzpomenout."
"Ano, poručíku, byl jste básník, a velmi vás milovali."


Autorovi ovšem nelze upřít to, že jeho snaha přináší ovoce. Popisné pasáže v první polovině knihy sice značně zpomalují děj, na druhou stranu atmosféra, která se tak autorovi podařila vytvořit, je opravdu skvělá. Během čtení jsem se pevně rozhodla, že Lausanne (hlavní dějiště příběhu) musím někdy navštívit. Také charaktery jsou velmi dobře vystavěny, chovají se logicky a během příběhu je znatelný jejich psychologický vývoj. 

Kniha je navíc vyprávěna střídavě z pohledu tří hlavních postav, takže se budete mít možnost s hlavními hrdiny seznámit skutečně velmi podrobně. Osobně mi tento styl vyprávění většinou příliš nesedne – sotva si zvyknu na určitý úhel pohledu a způsob popisu událostí, změní se vypravěč a mohu s přivykáním začít znovu. U Strážců jsem ale nic takového nepociťovala. Přechody mezi jednotlivými vypravěči mi připadaly plynulé, navíc mě zaujaly všechny tři hlavní charaktery a tak jsem neměla problém s tím, že by mě něčí pasáže bavily výrazně méně, než ty ostatní. 


Ve druhé polovině začíná kniha nabírat na obrátkách. Zdlouhavé popisy prakticky úplně zmizí, v idilickém městečku se začnou objevovat zohavená těla a příběh jako by náhle zcela změnil směr. Velmi mě překvapila přítomnost paranormálních prvků, které jsem v knize vůbec nečekala. 

Při čtení druhé poloviny se mi také zdálo, že autor odhaluje čtenářům až příliš. Tajemná atmosféra budovaná v první části příběhu se po překlopení poloviny lehce vytrácí a kouzlo postupného objevování „o co tu vlastně jde“ je pryč prakticky úplně. Téměř všechny mé pochybnosti ale překonal epilog, který mě opravdu velmi zaujal a který přináší několik zajímavých témat, která by se mohla v dalších dílech rozvíjet. 

Číst či nečíst? 

Je velmi těžké zařadit knihu do jednoho určitého žánru a stejně těžké je určit, kterým čtenářům by mohla sednout nejvíce. Pokud máte rádi knihy, které vás pohltí od první strany a kde bude jedna akce stíhat druhou, pravděpodobně se u Strážců budete minimálně v první polovině knihy docela trápit. Pokud ale máte rádi knihy, kde do sebe jednotlivé dílky skládačky zapadají až postupně, mohl by to být příběh pro vás. 

Strážci nabízejí velmi nevšední čtenářský zážitek především pro milovníky tajemna a záhad a jejich nejsilnější stránkou je jednoznačně spisovatelský um autora. Ačkoli se jedná o románovou prvotinu, je patrné, že Steele dokáže vytvořit výbornou atmosféru a navíc dokáže zajímavým způsobem propojit několik různých žánrů. Ačkoli se mi tedy kniha Strážci zdála zpočátku poněkud zdlouhavá, rozhodně myslím, že stojí za přečtení. 

Nakladatelství Host navíc opět odvedlo výbornou práci a kniha je skvěle zpracovaná od grafické stránky až po překlad. 




Název: Strážci (The Watchers)
Autor:  Jon Steele
Překlad:  Kristýna Ševčíková
Počet stran: 592
Rok vydání: 2013
Vydal: nakladatelství HOST


 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum 
Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách knihkupectví. 

KNIHCENTRUM.cz

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

6 komentářů:

  1. To vyzerá nesmierne zaujímavo... A rozhodne je lákavé prečítať si niečo záhadného zasa z nového prostredia, so Švajčiarskom sa v knihách nestretávam tak často. Díky za tip.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se s touhle zemí v knihách moc často nesetkávám! :) Jestli se do knihy pustíš, doufám, že se ti bude líbit!

      Vymazat
  2. Neobvykle prostredi, tri uhly pohledu... Kniha, kterou si urcite pripisu na seznam knih, ktere si chci precist :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to vypadá zajímavě, poslední dobou mám nejradši knihy, které začínají pomalu a nabírají spád postupně :)

    OdpovědětVymazat
  4. S tím mohu docela souhlasit - a funguje to i opačně. Knížky, které začínají skvěle, si to u mě často závěrem pokazí :)

    OdpovědětVymazat
  5. Mňa táto kniha najprv zaujala obálkou, Host to po grafickej stránke naozaj vie. Po tvojej recenzii ale viem, že ma bude baviť aj príbeh, takéto mám rada, tak sa do nej musím pustiť čo najskôr.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)