Trocha kultury

Ač jsem na začátku minulého semestru prohlašovala cosi v tom smyslu, že s nástupem třetího ročníku vysoké školy můj společenský a kulturní život končí, nic takového se nestalo. Naštěstí se jednalo jen o chvilkový záchvat mé přehnané melodramatičnosti, a tak se teď s vámi můžu podělit o několik filmů a divadelních her, které jsem tento a minulý semestr viděla, a které rozhodně stojí za pozornost.

Brooklyn

Pokud mě chcete přinutit jít na nějaký film, udělejte to jako Brooklyn. Dvě sekundy po shlédnutí traileru jsem už googlila, kde ho hrají, a vymýšlela, kdo by mohl jít se mnou. A co že je na Brooklynu tak skvělého?

1. Skoro všechny postavy mluví s irským přízvukem. Moje srdce plesá, zamačkávám slzy dojetí.
2. Domhnall Gleeson.  Sice v Brooklynu nemá zrzavé vlasy, ale jeho existence tento malý nedostatek zcela vyvažuje.
3. Hlavní hrdinka je účetní. Což mě jako studentku účetnictví velmi potěšilo. Konečně nějaká pořádná reprezentace!
4. Písnička od Gabrielle Aplin v traileru. Jakmile ve filmu hraje cokoliv od mého oblíbeného zpěváka či zpěvačky, má hned plusové body navíc.

Pokud vás ani jeden z těchto bodů nepřesvědčil, že Brooklyn musíte neprodleně a bezpodmínečně vidět, nezoufejte. Ještě jsem na vás nevytáhla zápletku. Brooklyn je hořkosladký příběh mladé irské dívky Eilis, která se vydává za lepším životem daleko od domova. A přijde den, kdy se musí rozhodnout, jestli její opravdový domov je tam, kde se narodila, nebo tam, kde skutečně žije. Brooklyn není bezduchá romantika. Žádný jiný film ve mně v poslední době nezanechal tolik emocí. Občas se nostalgicky koukám na trailer a vzpomínám na to, jak moc se mi líbil. Jo, jsem tragéd. A vy můžete být tragédi se mnou!
(trailer)

Mládí


Mládí, aneb ten film, který jsem všem svým kamarádům a kamarádkám popisovala jako "má to na plakátech ženskou s holým zadkem". Dívat se ve svých jedenadvaceti letech na film o tom, jak je těžké vyrovnat se se stářím, je přinejmenším zvláštní.  Jsem si jistá, že v něm byla spousta myšlenek, které jsem nepochopila. Ale nijak mi to nevadí, protože i kdyby tam k pochopení nic nebylo, estetické kvality filmu to naprosto vyvažují. Krásné alpské scenérie a působivá hudba by mi zcela stačily. Někdo tvrdí, že Mládí je jenom sbírka pseudohlubokých keců a klišé, ale já jsem ochotna mu ty občasné úlety odpustit. Tenhle film mě zkrátka nadchnul.
(trailer)

407 gramů z Bohumila Hrabala

407 gramů z Bohumila Hrabala je divadelní hra z produkce Divadla v Dlouhé, takže kvalita zaručena. Ne že bych byla nějaký znalec Hrabala, vlastně jsem od něj četla jen Ostře sledované vlaky, ale i tak jsem tam, myslím, tu opěvovanou "hrabalovskou poetiku" pocítila. Bylo to takové melancholicky vtipné. I když se publikum lámalo smíchy, vždycky bylo cítit, že za všemi těmi vtípky je něco mnohem vážnějšího. Vlastně ani pořádně nevím, jak tuhle hru popsat, ale jedno vím jistě. Vážně se mi líbila. 


Hamlet

Ano přiznávám, jsem přesně ten člověk, který se nutně musí zúčastnit živého přenosu Hamleta, protože v něm hraje Benedict Cumberbatch. Ale co má jeden dělat, když je to tak dobrý herec. A Hamleta zahrál famózně. Obzvlášť se mi líbily ty části, ve kterých předstíral bláznovství. Vypadal tak důvěryhodně, až jsem si říkala, jestli se ten Hamlet nezbláznil doopravdy. Nebudu ale vyzdvihovat jen Cumberbatche. Třeba Ofelie v podání Sian Brooke je výborná, až mi bylo líto, že ve hře nemá tolik prostoru. Někdo by měl napsat hru o Ofélii, rozhodně by si to zasloužila!
Pokud máte možnost na Hamleta jít, neváhejte.  Londýnské Národní divadlo prostě ví, co dělá. Kromě skvělých hereckých výkonů se dostane i na originální práci se scénou a kulisami. Neříkejte mi, že nechcete vidět Hamleta jak si hraje s vojáčky v životní velikosti. Navíc, kdo nemá rád Shakespearovy existenciální depky? 


Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Kdo se bojí Virginie Woolfové v Divadle Rokoko byl pro mě velmi intenzivní zážitek. Zčásti proto, že jsem si asi hodinu před začátkem představení málem amputovala prst, a byla jsem z toho stále ještě v šoku, zčásti proto, že je to hra, ve které se hodně křičí. Ale hlavně proto, že je to hra, díky které si uvědomíte spoustu věcí. Například, že vztahy některých lidí jsou mnohem šílenější než ty vaše. A že všichni jsme tak trochu pokrytci, kteří se snaží navenek vypadat dokonale, i když realita je jiná. Kdo se bojí Virginie Woolfové je jedna z těch her, u kterých je mi líto, že se na konci tleská. Poslední scéna byla tak emotivní, že jsem jen chtěla sedět a nechat všechny ty pocity, aby se pořádně usadily. To mi dopřáno nebylo, ale nevadí. I tak to byl silný zážitek.
Rokoko má tuhle hru stále na programu, takže pokud vás zaujala, máte rádi absurdní drama, nebo chcete vidět Aleše Procházku (který daboval Severuse Snapea) v akci, běžte.


Máte nějaké vlastní kulturní zážitky? Podělte se s námi v komentářích. :)


eM.

Vysokoškolačka, knihomilka, blogerka a šampionka ve zpěvu ve sprše.

21 komentářů:

  1. Máš přesně můj kulturní vkus! :-) Nejsem bohužel z Prahy, takže se v pražské divadelní scéně nevyznám, ale u nás doma v Brně chodím do divadla moc ráda a myslím, že jsou tady i velice kvalitní divadelní soubory. Brooklyn se mě také velice líbil. Já jsem od něho nic moc nečekala, spíše nějakou průměrnou slaďárnu, ale opravdu mě překvapil a docela jsem si i poplakala, což je pro mě známka kvality. :-) Na Hamletovi jsem byla taky. Hned na prvním promítání u nás v Brně ve Scale. Samozřejmě jsem tam šla také jenom kvůli němu ehm ehm...Shakespeara mám ráda stejně tak. Každopádně v kině byli samí Benedictovi fanoušci, kdo nebyl, spíše vyčníval. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že se shodneme. :) Já se zase moc nevyznám v té Brněnské scéně...možná bych si měla rozšířit obzory.

      Vymazat
  2. Na Kdo se bojí Virginie Woolfové už se nějakou dobu chystám, tak jsem ráda, že se ti to líbilo :) Jinak tyhle přenosy Shakespeara jsou skvělé, já byla na celkem neznámé hře Coriolanus s Tomem Hiddlestonem a bylo to úžasný...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad se ti bude taky líbit! :) O Coriolanovi jsem slyšela, ale příběh mě zas tak nezaujal a ani Hiddleston mě neudolal... :D

      Vymazat
    2. Byla jsem doprovod fanynky Hiddlestona :D Ale ten příběh je opravdu silný (i když tragický, nejednoznačný), doporučuju, pokud někdy budeš mít příležitost se na něj podívat.

      Vymazat
  3. Docela obdivuju, že zvládáš společenský život na vysoké - já se do něj nedokážu pořádně z časových důvodů zařadit ani v prváku na střední. :D
    Ty jo, na Hamleta bych se fakt podívala - jednak teď bereme Shakespeara a jednak Benedict! ♥
    Brooklyn a Youth mě taky lákají, ale než se k tomu dostanu, už to zas bude zastaralý. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono se to časem zlepší, věř mi. :) Hlavně mi přijde, že na vysoké má člověk i víc času než na střední. :D
      Tak lepší pozdě než nikdy, že. A na Hamleta určitě běž. :)

      Vymazat
  4. To je úžasné, kolik jsi toho stihla :-) já tentokrát zahálím a stíhám jen filmové resty z pohodlý gauče :-D takže aspoň už jsem zkoukla Kralovu zahradnici a Quo vadis (a v hledáčku mám Dánskou dívku a Čokoládu - asi popáté).
    Jinak jsem byla na opeře (no.... nuceně, protože pracuji v divadle :-D ) Manon Lescaut a vážně se mi i líbila.
    Moc ráda se k vám na blog budu vracet, nechápu jakto že mi tak dlouho utíkal :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsme rády, že se ti u nás líbí. :) Na Manon bych zrovna ráda šla, i když zatím mám zálusk spíš na činohru než na operu. :)

      Vymazat
  5. Na Brooklyn se chystám do kina, jen jsem zatím nenašla čas. Ono se dvěma vysokýma se to stíhá dost blbě. :D Virginie je dokonalá. Myslím si, že je to jedna z nejlepších her, která je v Praze v současnosti k vidění. Aleš Procházka je prostě Pan Herec. Je perfektní ve všem, v čem hraje. Ale v téhle hře se obsazení povedlo celkově. V Rokoku bych ti určitě doporučila i Želary, to je báječně udělaná hra, a novinku Hodina před svatbou, protože je to vážně silný příběh. A pokud máš ráda emocemi nabitá představení, tak by sis neměla nechat ujít ani Na miskách vah v divadle ABC. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joo, dvě vysoké dokážou s volným časem zamávat. :D O Na miskách vah už jsem slyšela a docela mě zaujaly. A i ty ostatní hry vypadají dobře, díky za tip! :)

      Vymazat
  6. Já nemám ráda Shakespeara. Všichni na mě kvůli tomu nevěřícně zíraj, ale mě to prostě nebaví! (A Romeo a Julie beru jako Eleanor z Eleanor a Parka)
    Brooklyn trailer se mi taky hrozně moc líbil. Ale jak to bylo už na začátku února, nejdřív jsem sáhla po knize. A jelikož je asi tak 85 % z knihy v traileru, tak jsem si čtení moc neužila, a ani styl psaní mě tolik nenadchl. Teď se mi do toho filmu moc nechce :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem slyšela, že ten film je dokonce lepší než kniha, tak třeba by se ti zrovna zalíbil. Aspoň kvůli všem těm Irům! :D
      A co o Romeovi a Julii říkala Eleanor už si jaksi nepamatuju...ale asi chápu tvůj postoj. :D

      Vymazat
  7. Ja som si Mládi zamilovala, keď som prečítala knihu. V jeden deň som si ju kúpila a večer bola prečítaná. A na druhý deň som si pozrela film. A doteraz počúvam, minimálne raz za deň, hlas Sumi Yo v Simple Song #3. Proste láska na prvé prečítanie, videnie i počutie :D

    A ten Hamlet bol tiež úžasný, videli sme s manželom na jeseň. Z divadla sa mi strašne páči ešte Saturnin, včera nás ohromne pobavil K-Pax - Svět podle Prota v divadle Bolka Polívku a nesmiem zabudnúť aj na komédiu Bůh masakru. Ale tých výborných predstavení je viac, na konci tohtoročnej divadelnej sezóny plánujem článok o tých najlepších predstaveniach, ktoré som navštívila. Len ich ešte pár bude.
    A už sa pomaly zamilovávam aj do opery. Napríklad taká La traviata, hudbu si už púšťam aj k práci. Keď striedam klasiku s metalom, veľmi dobre sa mi pri tom pracuje.

    Veľmi ma baví, že v Brne sú tak kvalitné divadlá a súbory a tak obrovský výber predstavení. My chodíme do divadla tak 3-4 krát mesačne a je skvelé, že je stále z čoho vyberať. V Prahe by som sa asi zbláznila nerozhodnosťou, to by som v divadlách bola asi každý večer, aby mi nič neuniklo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem tu knihu Mládí viděla v knihkupectví a tak zběžně jsem ji prolistovala a musím říct, že se mi to moc nepozdávalo. Asi tam chybí ty scenérie. :D
      Článek o divadle si ráda přečtu. :)
      La Traviatu jsem viděla ve Státní opeře a byla dost dobrá, kdybys třeba někdy měla cestu do Prahy. :)

      Vymazat
  8. Kdo se bojí Virginie Woolfové, Woolfové? Jenom samí nevzdělaní volové, volové... :) Skvělá hra. A hlas Severuse byl dokonalý. Máš pravdu, že se tam moc řvalo, možná bych ubrala trochu těch vulgarismů, ale konečná scéna byla dechberoucí. A chvilku trvalo, než se ozval potlesk.
    Mládí jsem četla i viděla. A musím říct, že tady byl lepší film. (Protože kniha byla vlastně scénář.) Ten suchý humor starců mě moc bavil. :)
    Už se těším na další tipy! :)) (Na Broolyn mrknu.) ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě mrkni. :)
      A já teď budu muset jít na něco dalšího, abych měla o čem psát. :D

      Vymazat
  9. Mládí - mám doporučeno od manžela a budu to příští pátek promítat v knihovně ve filmovém klubu, tak konečně také uvidím. A na Brooklyn mě minule nalákali v Odvážných palcích a od tebe to zní ještě lépe, takže přidávám na seznam filmů, co chci vidět :) Divadlo mi vážně chybí, ale musím počkat, až děti povyrostou, po sedmé večer mám už rok útrum a zatím to nevypadá, že by se to v dohledné době změnilo. Tak poslouchám audioknihy :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Audioknihy jsou taky fajn. :)
      A z dětí si musíš vychovat divadlomilce, abys je pak mohla tahat s sebou. :D

      Vymazat
  10. Úžasný, úžasný článek - na Brooklyn jsi mě totálně navnadila a trailer to jen podtrhl. Navíc pro Domhnalla mám taky slabost :) Co se týče divadelních představení, dlouho jsem na žádném nebyla, musím to napravit. Kdo se bojí V. W. vypadá vážně hodně dobře!

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)