Když se někdo dívá...
Znáte takový ten pocit, že nejste v místnosti sami, i když byste podle
všeho měli být? Ačkoli něco takového nezažívám příliš často, sem tam mě přeci
jen vystraší podivný šramot nebo otevřené dveře skříně, o které jsem
přesvědčena, že jsem ji poctivě zavřela. I proto mě námět knihy Obyvatel na
první pohled zaujal. Protože co kdyby to nepříjemné mravenčení v zátylku
nebylo tak docela bezdůvodné?
Hlavní hrdinkou knihy je
Juliet, úspěšná lékařka, které jeden jediný den převrátí celý život vzhůru
nohama. V práci je napadena agresivním pacientem, takže odchází domů o pár
hodin dříve než obvykle. Doma na ni ale čeká daleko větší rána - přistihne svého
manžela v náručí milenky. Zdrcená Juliet nevěrníka okamžitě opouští a
snaží se postavit na vlastní nohy. Prvním krokem k osamostatnění je hledání nového bytu. Jak se říká, kdo hledá, najde, a tak i Juliet
brzy narazí na byt odpovídající jejím představám. A navíc za skvělou cenu.
Jenže je v tom háček …
V poslední době se mi málokdy
povede, abych dokázala přelouskat knížku na jedno posezení. Obyvatel byl
výjimkou. Kniha je napsána velmi čtivě a navíc není nijak zvlášť dlouhá, takže stránky
příjemně odsýpaly a než jsem se nadála, byl konec. Důvodem, proč jsem byla do
příběhu tak vtažena, v tomto případě nebyl děj, ale mimořádná atmosféra.
Snad to bylo způsobeno i
dobou, kdy jsem se do čtení pustila – byla jsem zrovna sama na koleji a v našich
prastarých stoupačkách se ozývalo nepříliš uklidňující bouchání – ale po celou
dobu jsem u knihy cítila příjemné mrazení, které by podle mého názoru mělo doprovázet
každý dobrý thriller. Cottamovi se podařilo skvělou atmosféru vytvořit i bez
dlouhých popisů, což je podle mého velké plus.
"Čísi hlas mu z bezprostřední blízkosti zamumlal do ucha: „Měli bychom si dát odchod. Je třeba jít, než slušní lidé na druhé straně zdi ucítí smrad podělanýho úchyla.“ "
V jednoduchosti je síla?
Vlastní příběh není nijak zvlášť komplikovaný.
Dějové odbočky jsou minimální, veškerá pozornost je upřena na hlavní zápletku. Totožnost
našeho slídila navíc pravděpodobně uhádnete daleko dříve, než ho v knize odhalí
autor. Obyvatel je ale jedna z těch knih, kterým předvídatelnost nijak
zásadně neubližuje. Její hlavní síla totiž není v ději jako takovém, ale v tom,
že něco podobného by se skutečně mohlo stát každému z nás.
Jednu výtku bych v tomto bodě
nicméně přeci jen měla. Autorův úsporný styl sice dodává knize na čtivosti, ale
jsou scény, kterým by trocha těch ozdobiček přeci jen prospěla. Zejména v závěru
knihy, kde dochází ke gradaci příběhu, mi připadalo, že je vše popisováno možná
až trochu příliš stroze a mechanicky. Chyběla mi tam přiměřená dávka emocí,
která by tomu dodala tu správnou šťávu.
Slídil a jeho křoví
Co si rozhodně zaslouží
vyzdvihnout je postava slídila. Autorovi se podařilo zachytit jeho povahu velmi
věrohodným a hlavně přiměřeně. Právě díky reálnosti této postavy byl můj
zážitek ze čtení knihy daleko silnější. V knize je zachyceno jak to, jakým
způsobem se slídilova povaha v průběhu života utvářela, tak i jeho způsob
uvažování. Je fascinující, nakolik dokázal Cottam čtenářům jeho myšlenkové
pochody přiblížit.
Ostatní postavy na mě ale
bohužel až takový dojem neudělaly. Hlavní hrdinka mi připadala docela nevýrazná
a kromě slídila mě nikdo nijak zvlášť nezaujal. V knize sice nevystupuje žádné
velké množství charakterů (i zde se autor drží jednoduchosti), ale i tak mám
pár dní od přečtení problém vybavit si jména většiny z nich. Slídil
zkrátka ukradl celou show pro sebe, což je v některých ohledech trochu
škoda.
Závěr
Obyvatel je příjemná, mrazivá
oddychovka. Není to kniha, která by vás donutila hluboce hloubat nad filozofickými
otázkami, ale i tak ve vás její přečtení pravděpodobně zanechá stopu. Vypráví
totiž příběh o tom, že ani mimo temné hvozdy a zdi strašidelných opuštěných
domů nemusíme být v bezpečí. A také o tom, že mít pod postelí prázdný
prostor je mimořádně hloupý nápad.
Název: Obyvatel (The Resident)
Autor: Francis Cottam
Překlad: Sylva Švihelová
Počet stran: 253
Rok vydání: 2013
Vydalo: Galatea
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Galatea.
Knihu si můžete objednat zde.
Knížku jsem dneska dočetla, a mě docela zklamala, asi to bylo tím že jsem čekala něco víc :). Hodnotila jsme ji dokonce stejně jako ty :)).
OdpovědětVymazatOčekávání dokáže názor hodně ovlivnit :) Já se snažím nečekat nic, ale přiznám se, že mi to moc nejde. Teď třeba čtu Enderovu hru a z hodnocení jsem měla dojem, že se z té knížky posadím na zadek a týden nevstanu...a ono ne, i když je to skvělé :)
VymazatMám ji na seznamu, recenze mě zaujaly, ale teď si říkám, že jsem už podobné téma někde četla.. byla to povídka o slečně, kterou šmíruje srkz skříň v její koupelně chlápek... hmmm.
OdpovědětVymazatTak na takovou povídku jsem nenarazila, ale moc ráda bych si ji přečetla. Docela by mě zajímalo, jak se autor s tímto tématem popral na kratším rozsahu. Kdyby sis náhodou vzpomněla, jak se ta povídka jmenuje (a kde ji najít ;) ), dej mi, prosím, vědět! :)
VymazatTak to zní docela zajímavě, já bych se docela ráda někdy trochu bála, krimi jsou fajn, ale tam se člověk vysloveně nebojí a bylo by potřeba rozbít to mé období romantických knih :)
OdpovědětVymazatVeľmi ma zaujala táto kniha :)
OdpovědětVymazatNo naprosto jsi mě zaujala touto recenzí, připisuju na svůj seznam :)
OdpovědětVymazat