pátek 19. srpna 2016

Co nového #1


Rubrika Co nového je na blogu nová, a nejspíš se v ní články budou objevovat spíše sporadicky. Nejsem totiž žádný velký fanoušek takzvaných unboxingů – sice si je ráda prohlédnu, ale sama u většiny nových knih nevím, co bych k nim chtěla napsat, a kvalita mých fotografií není tak velká, abych je mohla publikovat jen tak, samostatně. Tentokrát se mi ale na stole sešla hromádka knih, kde jsem u každé z nich měla pocit, že bych o ní s vámi chtěla alespoň krátce mluvit. A tak tenhle článek nakonec přeci jen vznikl. 

Možná je na tomhle blogu poslední svého druhu, ale kdo ví.

sobota 13. srpna 2016

Může být Pokoj celým světem?

Lidé uvěznění proti své vůli. Čas od času obdobný případ proběhne médii, a věřím, že vám nedá příliš práce si na některý z nich vzpomenout. Jedná se o situaci, do které by se nechtěl dostat snad nikdo, o to více fascinující je setkávat se s ní ve světě fikce. I proto se knih a filmů na podobné téma neobjevuje málo – příkladem budiž nedávno recenzovaný Sběratel. Číst pořád dokola o tomtéž může být ale časem nuda, a proto je důležité, aby každá kniha k tématu přispěla něčím novým, čtenářsky zajímavým. Podařilo se to knize Pokoj? 

Jackovi je pět let. Nemá rád zelené fazolky, ale špagety si dá s chutí. Taky ho baví koukat na televizi a hrát si s Mami. Občas si zacvičí, občas čtou, nebo si jen tak povídají. V devět hodin se ale musí Jack schovat do skříně a co nejrychleji usnout. To totiž za Mami chodí Čert. Čert, který je oba drží v Pokoji a nechce je pustit ven. 

pátek 29. července 2016

Minirecenze #6

O prázdninách je spousta času na čtení, ale když je venku krásně, málokdy se mi chce sedět u počítače a psát recenze. I tak se mi ale opět nahromadilo několik zajímavých knih, o které bych se s vámi ráda podělila. V dnešních Minirecenzích se dozvíte, jak se povedl druhý díl sci-fi série od české autorky, jestli jsem se nechala zlákat krysařovou píšťalou, zda pro mě kniha Nebe nemá dno byla i nebem čtenářským, zda jsem odhalila krásu v Kaligrafii snů a nebo jak přede mnou obstál Miniaturista.

pátek 22. července 2016

Jak jsem četla Sojčáka

Komix Sojčák mě okouzlil na první pohled. Už když jsem ho v práci vyndávala z krabice a rovnala do regálu, věděla jsem, že si jeden výtisk prostě jednou budu muset vzít domů. Působivé ilustrace, zmínka o Kafkovi a v neposlední řadě Sojčákův úpěnlivý pohled…jak jsem mohla odolat? 

Sojčák žije spolu se svou matkou v domě, který je dokonale odizolován od zbytku světa. Pod bedlivým dohledem portrétů předků Sojčák uklízí, vaří, a snaží se beze zbytku naplnit každé matčino přání. Zároveň si musí dát pozor, aby nenadělal příliš hluku. Venku jsou totiž zlí ptáci, připraveni vtrhnout do domu a vyklovat nebohému Sojčákovi oči. 


středa 13. července 2016

Směšné lásky a prostoduché ženy

Vždycky jsem byla jedna z těch, co mají rádi povinnou četbu. Částečně to bylo tím, že jsem většinu klasiků četla ještě dřív, než se mi seznam dostal do rukou, a tak jsem při čtení povinné literatury nikdy neměla pocit „čtu to jen proto, že mi to někdo nařídil“. To ale ani zdaleka neznamená, že bych se se všemi významnými díly stihla seznámit a dodnes doháním některé literární resty. Směšné lásky od Milana Kundery byly jedním z nich. 

Sedm povídek vypráví příběhy lásky – tedy spíše pokusů o ni. Zachycují různé podoby milostného pouta, odhalují faleš mezilidských vztahů a to, jak těžké je udržovat čistý a upřímný cit, je-li lidský charakter pokřivený. Povídky původně vycházely ve třech oddělených sešitech, v současné době je však na pultech knihkupectví k dispozici souborné vydání.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...