Hunger games (Síla vzdoru) - Suzanne Collinsová

Název: Síla vzdoru

Autor: Suzanne Collinsová

Nakladatelství: Fragment

Počet stránek: 344

Vyšlo: 2011


Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být. Proti všem očekáváním přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo… Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká...






Kniha síla vzdoru tvoří poslední ze tří čásí knižní série Hunger games, která se těší velké oblibě po celém světě. Pokud patříte mezi fanoušky prvních dvou dílů, rozhodně by neměla uniknout vaší pozor
nosti.

Hlavním motivem obálky je náš starý známý reprodrozd, který má ale oproti svým dvěma předchůdcům daleko větší volnost pohybu. Tenhle fakt spolu s nebesky modrou barvou knihy vytváří silně optimistický dojem, ale nenechte se zmást! Závěrečný souboj s Kapitolem rozhodně nebude procházka růžovým sadem...ale o tom si povíme až později.

Svým provedením se Síla vzdoru nijak neliší od ostatních dílů série, což samozřejmě není nic překvapivého. K dispozici je v současné době pouze měkká vazba, ale jak už jsem se zmiňovala v recenzi k Vražedné pomstě, knihy nejsou nijak zvlášť náchylné k poškození. Ilustrace byste v knize hledali marně, ale nemyslím, že by bez nich příběhu něco chybělo.

Způsob oddělování jednotlivých kapitol i částí knihy zůstává přesně takový na jaký jste zvyklí a nezměnila se ani forma vypravování.Události i nadále sledujeme očima Katniss a vyprávění probíhá v přítomném čase.

Na závěr přidávám už jen malé upozornění pro ty, kteří se s touto sérií doposud setkali pouze v originálním znění - většina jmen postav byla pozměněna, takže doporučuji před čtením vyhledat kdo je kdo, ať si četbu příliš nekomplikujete .)
Zatímco první dva díly měly docela dost společných rysů, příběhová linie Síly vzdoru se ubírá zcela jiným směrem. Zapomeňte na souboje v aréně. V závěrečném díle na vás nečeká nic jiného než válka ve vší své obludnosti. Autorka odhodila veškeré zábrany a boje mezi Kapitolem a vzbouřenci popsala tak surově jak jen to bylo možné. Ani hlavní postavy nejsou utrpení ušetřeny a ani na chvíli si nemůžete být jisti tím, kdo z nich z válečného běsnění vyvázne živý.Chvílemi se mi sice zdál příběh až příliš brutální, ale i přes to musím nakonec autorčinu odvahu nebrat si servítky ocenit.

Ze všeho nejvíc se mi na knize líbilo postupné rozmazávání hranic mezi dobrem a zlem. Ve válce věci jako morálka a svědomí ztrácejí význam a v konečném důsledku jde jen a pouze o moc. Stojí v takové situaci vůbec za to nasazovat život v bojích? To je otázka, na kterou si po přečtení knihy budete muset odpovědět sami.

I když se v posledním díle konečně dostává trošku větší pozornosti "milostnému trojúhelníku", kniha stále vypráví především o válce. Vztahová část ustupuje do pozadí a i když tenhle fakt může spoustu fanoušků zklamat, myslím, že autorka udělala správně. Nimrání se v citech zkrátka do knih tohoto typu příliš nepatří a je zbytečné zatahovat ho tam násilím.

I přes extrémně pesimistickou atmosféru je příběh opět mimořádně čtivý a naprosto nepředvídatelný. Nejrůznějšími dějovými zvraty se to v knížce jen hemží a odhadnout, kam bude celý příběh směřovat, je až do posledních několika stran naprosto nemožné. Závěr byl jednoduše skvělý a donutil mě o mnoha věcech přemýšlet ještě dlouho po dočtení.
 
V posledním díle se jako vždy dostává největšího prostoru Katniss. Jak by také ne, když všechny události sledujeme jejíma očima. Vývoj její osobnosti v průběhu uplynulých událostí je velmi zajímavý a rozhodně stojí za povšimnutí. Katniss z bojů v arénách nevyvázla bez následků - když opomeneme noční můry, kterých se noc co noc nemůže zbavit, dostavila se u ní i určitá forma otupělosti. Chvílemi to vypadá, jako by přišla o veškeré emoce, jedná překotně a nerozmýšlí se nad následky. Kdybych ale řekla, že jsou její myšlenkové pochody nelogické, lhala bych. Navíc vezmeme-li v úvahu to, čemu byla vystavena, nemůžeme se její občasné chladnokrevnosti divit.

Další důležitou postavou je Peeta. I ten prošel od minulého dílu proměnou, i když ne tak zásadní jako Katniss. Jeho dobré srdce zůstává pevně usazeno na svém místě, ale už nepůsobí tak bezelstně a bezbranně jako před tím. Myslím, že tahle změna mu jen prospěla.

V Síle vzdoru konečné získává dostatek prostoru také Hurikán. Jedná se o velmi zajímavou postavu, i když v jedné věci mě přeci jen trochu zklamal. To, jakým způsobem přijímal Katnissino věčné rozhodování mezi ním a Peetou podle mě vůbec neodpovídalo jeho povaze.

Více se seznámíme také s některými vedlejšími postavami - například s Funnickem a Annie. Jejich příběh byl podle mě tím vůbec nejsilnějším článkem knihy a po dlouhém váhání si dovolím označit Finnicka za svou vůbec nejoblíbenější postavu z celé série.
Takže jaké jsou mé konečné dojmy ze závěrečného dílu této trilogie? I když ve mě čtení Síly vzdoru zanechalo celé moře negativních emocí, myslím je to skvělá kniha. Tato kniha je plná bolesti a beznaděje, ale domnívám se, že přesně tak to autorka zamýšlela. Je nejspíš zbytečné knihu nějak zvlášť doporučovat - pokud jste přečetli první dva díly, závěrečnou část jednoduše nemůžete vynechat.



Děkuji nakladatelství fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

3 komentáře:

  1. Já si tu knížku prostě musím sehnat a přečíst! První díl byl super, ale film mne zklamal.A druhý? To bylo něco neskutečnýho! Tak jsem moc zvědavá na ten třetí.. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Třetí díl mi přišel svým způsobem nejslabší, přitom byl ale dějově úžasný. To, že Prim nakonec zemřela mi přišlo jako to nejdokonalejší vyústění celé série. Protože Katniss to dělala pro ni! Proto byla v první aréně, proto přežila druhou. Aby zachránila Prim. A přitom ona nakonec stejně zemře. Prostě ironie a přitom člověk vidí, kolik dalších takových Prim tím zachránila. Úžasné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně přišel závěr trojky fakt hodně dobrý, takový realistický...ale chápu :) A Prim mě hodně mrzela, byla to moje nejoblíbenější postava.

      Vymazat

Děkujeme za komentář! :)