Také jsem toho z finské literatury ještě moc nenačetla (snad už jen Mumínky :D ) - ale tahle knížka určitě stojí za to :)

Děkuji pěkně! :) Ale řekla bych, že psát rozhodně umíš ;)

Je fakt, že v pasážích pojednávajících o hře jsem erotiku pochopit dokázala, na druhou stranu podobné "vsuvky" se sem tam vyskytly i tam, kde to se Hrou nemělo žádnou velkou spojitost. Já v knihách vulgarismy i sex toleruji, když mám pocit, že se tam hodí...ale tady mi to nějak nesedlo :)

S tím, že Hra by vystačila na celou jednu samostatnou knihu, naprosto souhlasím. A je fakt, že si takovou knihu dovedu docela dobře představit jako erotický román - a dokonce si i myslím, že by mohl být ve svém žánru nadprůměrný (minimálně tím originálním námětem). Ono i téma měnících se knih mi samo o sobě připadalo jako námět na celou knihu :)

Určit pro Spolek nějakou věkovou kategorii podle mého opravdu nejde - možná "Dospělí s fantazií" :D V každém případě je to jedna z těch knih, u kterých věřím, že mají co nabídnout i na několikáté přečtení. Hra jako forma terapie je hodně zajímavý nápad - když to hodně zevšeobecním, na podobném principu fungují psychodynamické směry (konkrétně třeba psychoanalýza) - a ani bych se nedivila, kdyby se autor inspiroval právě tam :)

Abych pravdu řekla, tak má paměť je natolik děravá, že si ani moc nevybavuju, kde přesně ty erotické pasáže byly :D Ale tak buďme rády, že to nebylo jak v Fifty Shades ;)

K tomu tématu měnícím se knih ... musím říct, že to je asi jediná věc (kromě závěru, který mi přišel tak moc otevřený, že si člověk mohl domyslet prakticky cokoliv a z toho vždycky šílím ... evidentně to mám přesně naopak v porovnání s tebou :D), která mě lehce zklamala. Podle mě se z toho dalo vytřískat daleko více. Autor mohl předvést svůj čtenářský záběr a hezky si pohrát s alternativními variantami. A ta Hra je prostě skvělá, čím víc se o ní bavíme, tím víc se mi líbí :D a byla bych ráda za další díl příběhu! :D
Víš, co mi přišlo strašně vtipné? Jak spousta čtenářů opisuje anotace, kde se zmíní o Soně Marmeládové. Já Zločin a trest nečetla, takže jsem vůbec neměla tušení, co je na tom špatně. Vtipné mi na tom přišlo to, jak to působí zásadně. Nicméně, pro čtenáře Dostojevského to mohla být vskutku příjemná lákačka ;)
Autorovy zdroje inspirace by mohly být vzrušující k prozkoumání, leč o nich se nikde nepíše :( Nemám tucha, jak moc se vyznáš v severské literatuře. Já se lehce orientovala ve skandinávském filmu a přišlo mi, že všechny mají společné dvě věci - jsou neskutečně syrové a charaktery psychopatické. To jejich podnebí na ně musí mít velký vliv. A ty krvelačné detektivky jen potvrzují mou domněnku, že na severu jsou prostě víc morbidní :D
Mimochodem, neplánuješ třeba nějaký článek off topic? Mám na mysli něco ze školy? Prosím, prosím, smutně koukám :) Anebo o literatuře, kterou čteš do školy? Jsem veliký psycho-fanda a ujíždím jak na odborné, tak na populárně psychologické literatuře. Takže třeba takový Yalom je naprostý miláček ;)

To jo, je fakt, že k Fifty Shades to pořád mělo světelné míle daleko :D

Taky jsem si říkala, že o těch měnících se knihách by bylo možné napsat daleko více. Vlastně jsem měla před čtením knihy pocit, že právě tohle bude ústřední téma...a ono ne až tak docela. Na druhou stranu si říkám, že kdyby mi autor vyspoileroval spoustu známých děl, které se jednou chystám přečíst, asi by mě to štvalo. A jak píšeš o těch fanoušcích Dostojevského...jo, tak to je dost výstižné :D Já mám knihy tohohle autora hodně ráda a tak mě zmínka o něm dost potěšila... a on se tam jen tak mihl! Ale co už.

Co se týče mé znalosti severské literatury, je to docela bída, ale poslední dobou se to docela snažím dohnat. Severské detektivky jsou ale fakt úplně jiné než ty "klasické" a ani se nedivím, že jsou tak populární - ta atmosféra je totiž nenapodobitelná.

A i severské filmy znám jen zběžně, objevila jsem je teprve nedávno, ale dost mě nadchly. Právě těmi psychopatickými charaktery - přemýšlím, jestli takové postavy vyhledávám, protože studuji psychologii...a nebo jestli je to prostě něco, co je součástí mé osobnosti a kvůli čemu jsem ten obor studovat šla :D

Jinak o článku zabývajícím se psychologickou literaturou docela uvažuju. Už jenom proto, že mi chodí překvapivě velké množství e-mailů s dotazy "Jak se dostat na psychologii" :) A Yalom je perfektní! Moc doporučuji také knihy Olivera Sackse - jsou ohromně čtivé a hrozně mě baví :)

Jestli se k ní dostaneš, doufám, že se Ti bude líbit! :)

Jazyk knížky byl také naprosto kouzelný! :) Čtení jsem si vážně moc užila a jen doufám, že u nás autorovi brzy vyjde něco nového :)