Konec prvního semestru aneb rekapitulace studentova



Tak, a je to tady. Poslední zkouška úspěšně za mnou a já tak mohu s klidným svědomím uzavřít svůj první semestr na vysoké škole. Uteklo to jako voda. Ani bych nevěřila, že je to tak dávno, co jsem zmateně pobíhala Brnem v zoufalé snaze najít menzu, knihovnu a nebo některé z dalších životně důležitých míst. Je toho spoustu, co se pro mě od nástupu na vysokou změnilo, a právě proto jsem se rozhodla napsat tenhle malý rekapitulační článek. Snad mi ten chvilkový odklon od knižního světa odpustíte :)

Jak to všechno začalo?

Když jsem obdržela rozhodnutí o přijetí, bylo to jako splněný sen. Ohromnou radost ale s blížícím se začátkem semestru pomalu nahrazovaly obavy a také pořádná dávka chaosu. Jsem totiž od přírody zmatkař a běžné vysokoškolské úkony jako například registrace předmětů pro mě představovaly významný problém. 

Prvotní otázku “Kolik si toho můžu zapsat, abych to zvládla a nevyrazili mě” brzy vystřídaly obavy zcela opačného rázu - “Sakra, jak se mám vůbec dostat na nějaký předmět, když jsou všechny beznadějně obsazené předchozími registračními vlnami?”. Nakonec se mi ale k mému obrovskému překvapení podařilo dostat na všechny předměty z doporučeného studijního plánu a dokonce ještě na nějaké navíc. Uf.

Ta správná sranda ale měla teprve začít. Po přesunu do Brna jsem se cítila tak trochu ztracená. Hned během prvního týdne jsem nasbírala několik základních poznatků: 

1. Do knihovny, která je podle Google mapy od fakulty vzdálena cca půl kilometru se dá pomocí mého orientačního smyslu jít celou hodinu a půl.

2. V mense je nutné nejprve navolit jídlo, pak přiložit ISIC. Opačný postup nefunguje. Dokonce ani napopáté

(doplněk k bodu 2: Při vytrvalém opakování chybného postupu kuchařka zrudne. Experimentálně ověřeno).

3. Paní na dopravním podniku nezná slovo lítačka. A lidi v tramvaji divně koukají, když říkáte slovo tramvaj.

Škola, základ života

Svou fakultu jsem si prakticky zamilovala již ode dne otevřených dveří. První den jsem do ní tedy vstupovala se směsicí nadšení a obav z toho, že to studium nebude až tak skvělé, jak jsem si ho představovala.

Vlastně ani nevím, co jsem přesně čekala, ale po vstupu do třídy plné lidí, kteří seděli, mlčeli a vzájemně se prakticky ignorovali, mě nadšení trochu opustilo. Komunikace s lidmi, co neznám, nikdy nebyla mou silnou stránkou, a nevypadalo to, že by mi někdo chtěl mou situaci usnadnit. Po prvním dni jsem se tedy vracela na kolej lehce rozčarovaná a s pocitem, že když nás naši středoškolští učitelé strašili vysokoškolským anonymním prostředím, asi nebyli tak úplně mimo.

Pak ale přišel zlom v podobě integračního kurzu, který můžu s klidným svědomím prohlásit za jeden z nejlepších víkendů, co jsem kdy prožila. A svůj cíl - stmelit nás do jednoho spolupracujícího útvaru - splnil beze zbytku. K anonymním tvářím se mi rychle přiřadila jména a brzy jsme zjistili, že toho máme hromadu společného. Zavedla se pravidelná setkání u piva, která k utužení našich vzájemných vztahů přispěla nemalým dílem. A jestli mám na vysoké škole něco raději než svůj obor, je to právě skvělá parta spolužáků.

Jaké je studium?

Moje očekávání od vysokoškolského studia byly nemalé, ale k mému překvapení je škola dokázala dokonce předčit. Zpočátku jsem byla ze studia tak nadšená, že jsem svými výbuchy radosti okolí dost lezla na nervy (promiň, eM.! :D). A ano, nadšení trvá.

Na přednáškách i na seminářích až doteď panovala příjemná, přátelská atmosféra. Částečně za to mohou vyučující a částečně fakt, že je nás v oboru jen něco málo přes 40 a tak se všichni vzájemně známe.

Studium mě vážně baví, probíraná látka je zajímavá a faktem je, že ve většině materiálů si ráda čtu i teď, když mám zkoušky za sebou. Nejnáročnější částí předzkouškového období je psaní seminárek, ale i to se dá při správném rozvržení sil zvládnout.

Jediné negativum vysoké školy vidím v tom, že se má rychlost čtení snížila oproti středoškolským letům zhruba na čtvrtinu. Dílem za to může studium odborné literatury, ale částečně z toho viním také vlastní lenost. Stydím se a jedním z mých předsevzetí pro další semestr je něco s tím udělat.

Jen doufám, že mi to nadšení vydrží. V příštím semestru na mě totiž číhá statistika, která je proslulá svou schopností zmrazit úsměv na rtech i silnějším náturám. Dokud jsem ale zásobená jahodovým pudinkem, není se čeho bát. Tedy doufám.

A na závěr ještě pár dalších poznatků:

1. Být pokusným králíkem při experimentech z kognitivní psychologie může být fajn, zvlášť tehdy, pokud se testuje vliv alkoholu na zapamatování.

2. Když zní název pokrmu v menze podezřele, dejte na svůj instinkt a nezkoušejte to.

3. Závislost na seriálech je nakažlivá, stejně tak prokrastinace.

4. Jestli si myslíte, že na nutelu nic nemá, nejspíš jste ještě neochutnali pomazánku z Lotusek. K dostání v Bille.

5. Možná by vás překvapilo, kolik lidí chodí po světě s replikou kouzelnické hůlky v tašce.

Úplně nakonec bych vám chtěla popřát, aby vás to, co děláte, naplňovalo. Ať už se to týká studia nebo práce. To je totiž podle mého to nejdůležitější.

Vaše Myanmar :)

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

26 komentářů:

  1. Moc pěkný článek, a akorát se v době, kdy mě střední příšerně nudí, začínám na výšku čím dal tím víc těšit :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak přeji hodně štěstí při výběru - ať se ti podaří dostat na takovou školu, kam budeš chodit ráda :)

      Vymazat
  2. Ach, kéž bych měla zkouškové za sebou... A to dělám jen tři zkoušky :D (vlastně už jen jednu)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak taky jde o to, jak je která zkouška těžká - i ze tří toho člověk může mít až nad hlavu! :) Tak ať se i při té poslední zadaří! :)

      Vymazat
    2. No, nezadařilo se právě, proto ji ještě mám :D Ale děkuju :)

      Vymazat
  3. Tak ti přeji ať se ti dál dáří a jsi tam spokojená :D já v minulém semestru z masárny utekla, protože jsem to tam upřímně nesnášela, po dvou letech tam to pro mě byla úleva jak něco :D tam asi vážně záleží co člověk studuje, na které fakultě a s jakýma lidma.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fakt, že každý obor bude v tomhle jiný. A souhlasím i s tím, že to z obrovské části stojí na lidech. On kolikrát stačí i jeden "blbec", aby člověku otrávil život. Tak doufám, že už se ti daří líp :)

      Vymazat
    2. Jojo, daří, mnohem líp :), rozhodla jsem se udělat si mezinárodní státnice mimo vejšku a rozhodně mi to sedí mnohem líp. Já prostě na to studování na škole nejsem, sama doma se naučím cokoliv, ale chtějte po mně naučit se na to a to datum to a to učivo a já bych si nejraději hodila mašlu. :D .... a s tou šalinou, jo tramvaj je tady zapovězený slovo :D mě by se dřív zlomil jazyk, než bych vyslovila tramvaj.

      Vymazat
  4. Blahoželám k úspešným skúškam. Mňa pre zmenu čaká posledný semester a hoci toho mám teraz vyše hlavy a neviem čo skôr (veľa skúšok pretože študujem dva obory naraz, ale najmä musím napísať dve diplomky), viem, že po skončení mi bude tá škola a obecne štúdium na VŠ moc chýbať. Preto uvažujem nad doktorským štúdium, nech si to ešte predĺžim :).
    To s tou priateľskou atmosférou poznám, my sme na jednom obore traja a na druhom je nás sedem :). S vyučujúcimi je hneď lepšia dohoda a najmä ich prístup je oveľa lepší, než keby nás je vyše 50.
    Vysoká je proste úžasná, mňa to tam neskutočne baví. Našťastie som si vybrala zaujímavé obory (geológia a hydrológia), takže aj to učenie ide ľahšie. A určite využi Erasmus ak budeš mať možnosť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to přeji, ať se ti vše zadaří tak, jak bys ráda :) Věřím, že dva obory najednou dají zabrat, ale důležité je, že tě baví - ono je pak to studium vážně úplně o něčem jiném :)

      Vymazat
  5. Krásný článek! Pobavila jsem se! :D :)
    Uf, když to tady tak čtu... Začínám prvák a jsem ráda, že jsem ráda. (Občas) ale na vysokou se hrozně těším, protože tam se budu učit něco, co mě baví a ne fyziku, kterou stejně nikdy nepochopím, a která mi k životu bude stejně tak na... na nic. :)
    Přeji ti, aby se ti v dalším semestru dařilo ještě lépe, jak v tom prvním! A taky přeju spoustu jahodového pudingu!! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, fyzika taky nepatřila mezi moje oblíbené předměty :D Vlastně přírodní vědy obecně mě většinu času míjely širokým obloukem :) V tom je vysoká fajn, člověk se zbaví většiny toho, co ho na střední štvalo.

      A díky za přání, jahodovým pudinkem se budu poctivě zásobovat děj se co děj! :D

      Vymazat
  6. Blahopřeju ke zkouškám! :) To je super, že se ti tam tak líbí, já jsem u nás právě postrádala ten kolektiv, žádný integrační víkend se nekonal... a statistika je boj, seznámila jsem se s ní až při psaní bakalářky a do konce života už s ní nechci mít nic společného :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad z toho boje vyjdu jako vítěz! :) Ony ty integrační víkendy dělají vážně strašně moc, spolubydlící je také na oboru s menším počtem studentů, ale takový kolektiv jako u nás se jim nevytvořil právě díky tomu, že neměli žádný "slučák".

      Vymazat
  7. Moc hezký článek. Já letos maturuju a nastupuju na vysokou příští rok. Tedy aspoň doufám, že se někam dostanu. A úplně už vidím sebe při zapisování předmětů nebo chození do menzy :D
    A co vlastně studuješ za obor? Psychologii?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu a přeju, ať máš při výběru vysoké šťastnou ruku :) On je ten první semestr na začátku malinko chaos asi všude, ale člověk se do toho docela rychle dostane. Každopádně je to sranda :D

      A ano, studuju psychologii :)

      Vymazat
  8. Jé, pravčka u nás v Brnéčku :) Milé :D Kterou psýchu máš? FF nebo FSS? Já jsem na Fildě (jiný obor ale) a miluji to tu už třetím rokem. A nepotěším tě, v menze ještě pořád vypadám jako idiot, protože tam ISICa pokaždé dám blbě :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na FSS :) A já už se v menze docela zlepšuju, poslední dobou to většinou trefím na poprvé :D Ale vždycky, když k té čtečce přistupuju, si musím pečlivě opakovat postup :D

      Vymazat
  9. Povedený článek! :)
    Já jsem byla studentkou vysoké pouze pár měsíců, protože jsem byla nucena odejít z domu a neměla jsem na ni peníze. Takže jsem musela do práce a denní studium ukončit. Letos se však hlásím na dálkové studium, tak uvidíme. Hlavní je, aby mě to bavilo. V dnešní době skutečně nemá cenu studovat něco, co člověk nemá rád. Protože vysokou už má vážně každej. Takže je fajn, že tebe to baví :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :)

      A přeju, aby to dálkové studium vyšlo - a hlavně aby tě taky bavilo :)

      Vymazat
  10. To mi připomíná mé začátky na vysoké ách kde že ty časy jsou :D Teď mě čeká poslední semestr a pak šupky diplomka bléé :D Hlavní je že jsi si poradila, zkoušky zvládla a baví Tě to! Psychologii jsem taky chtěla studovat :) Teď budu brečet nad Tvými články o co jsem přišla :)

    OdpovědětVymazat
  11. Tak ať se diplomka zadaří :) Ono to studium nejspíš uteče jako voda, vždyť já nemám ani ponětí, kam se celý semestr poděl :D

    OdpovědětVymazat
  12. skvělý článek! Tak trochu (well, hodně. :D) Ti závidím, jak strašně Tě to baví. Když se kolem sebe rozkoukávám, vidím, že strašně hodně lidí studuje právě to, co si přálo, a já? Já ještě pořád nevím, kam se mám do háje vrtnout. Smutné. :D
    Gratuluju ke zkouškám a držím palce, ať Ti to nadšení vydrží dál!! :))
    A taky, ať toho zase začneš více číst. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ať už půjdeš na cokoli, přeju ti, abys tam byla spokojená :) Studovat vysněný obor je super, ale těch, co do poslední chvíle netuší, je taky spousta :) Snad mi to nadšení vážně vydrží až do státnic, to by bylo úplně nejlepší :D A ještě by mě pak se stejným nadšením mohli vítat potenciální budoucí zaměstnavatelé :D

      Vymazat
  13. Super článek! Já jsem ráda, že jsem si tvůj blog konečně přidala do oblíbených na blogu, takhle ho vždycky vidím jednou za uherský rok a pak čtu všechny články dvě hodiny :D
    Máš fakt úplně super články, ale tenhle se mi asi líbí nejvíc. Já půjdu na vysokou příští rok (doufám) a mám taky takové obavy. Sociální integrace není zrovna moje silná stránka, když jsem poprvé viděla blogerky (znala jsem je z fotek a videí), tak jsem zbaběle prošla kolem nich a dělala, že je vůůůbec neznám :D
    Přeju ti hodně štěstí do dalšího semestru - jak ve škole, tak se čtením :) A tramvaj? To je co? Tož tam sú šaliny, né? :D (jakožto Pražák to přece musím vědět :D )
    Poznatky z menzy jsou vážně vtipné a jak dopadl kognitivní experiment? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že se ti tu líbí :)

      Já jsem se na žádný blogerský sraz zatím ani nevykopala, i když nad tím fakt dlouhodobě uvažuju :D Naprosto tě chápu :) Ale na vysoké to seznamování nakonec nebyla taková věda - ale fakt pomohl ten integrák :)

      No jo, šaliny :D Už jsem si zvykla a dokonce jsem to dohnala do takového extrému, že mám tendenci nazývat šalinou i trolejbus. Tak pro jistotu :D A experiment ověřil hypotézu a jeho závěr by se dal shrnout do krátké poučky "Před učením se nechlastá" :D

      Vymazat

Děkujeme za komentář! :)