Autor: Kateřina Petrusová
Nakladatelství: Fragment
Počet stránek: 376
Vyšlo: 2012
Když jsem si tak zpětně prolistovala všechny knižní recenze, které
jsem zde na blogu kdy publikovala, ukázalo se, že tu nenajdete ani jednu
jedinou knihu napsanou českým autorem. Takže to pojďme napravit :)
Nebezpečná láska je totiž prvotina nadějné české autorky Kateřiny
Petrusové, kterou na trh během letošního roku uvedlo nakladatelství
Fragment.

Abych
řekla pravdu, kniha na první pohled nijak zvlášť neupoutala mou
pozornost. Obálka i název naznačovaly, že se bude jednat o romantické
čtivo, které není zrovna šálkem mého čaje...a mafie? Ta už vůbec ne.
Když jsem ale viděla, s jakým nadšením je Nebezpečná láska přijímána
ostatními recenzenty, nakonec mi to přeci jen nedalo.
Prvním
překvapením pro mě byla už jen samotná délka knihy. Čekala jsem spíše
útlou knížečku, ale výtisk měl bezmála 400 stran. Kniha je v tvrdé vazbě
a její velikost přibližně odpovídá formátu A5. Obálka je velmi tmavá
(jejím základem je černá barva) a působí celkem příjemně. Není nijak
přeplácaná, vše se zdá být na svém místě a líbí se mi i střídmé
používání barev.
Příběh je psán v první osobě
minulého času, což je v poslední době můj snad nejoblíbenější styl
vyprávění vůbec. Děj působí bezprostředně, ale zároveň nemám dojem, že
se mi autor snaží vecpat do hlavy způsob uvažování hlavní postavy. Takže
za to jednoznačně palec nahoru :) Autorka navíc píše velmi čtivě a umí
věrohodně a bez dlouhých popisů vylíčit prostředí knihy i povahu svých
postav.
Ač jsem to nečekala, příběh mě do sebe vtáhl hned během několika
prvních stran. Nejspíš i proto, že se v rámci dobrovolnických projektů
sama často pohybuji v podobném prostředí jako hlavní hrdinka a uměla
jsem se tak velmi dobře vžít do její situace. Celou první polovinu knihy
jsem se usmívala a blahořečila ostatní recenzenty za to, že mě přiměli
se po
knize
porozhlédnout. Žádná přeslazená romantika, žádné divoké
přestřelky...zkrátka nic z toho, kvůli čemu jsem se původně chtěla
Nebezpečné lásce vyhnout obloukem.

Zápletka o
dospělém muži, který se vlivem autonehody chová jako dítě, je velmi
originální. A autorka slibný námět uchopila více než skvěle. Vše je
napsáno dokonale realisticky, příběh má příjemně hořkosladký nádech a já
vážně nemám jedinou výtku, kterou bych napsala. Nevadilo mi ani to, že
česká autorka umístila svůj příběh do prostředí New Yorku, i když mě
tahle skutečnost zezačátku trochu zarazila. Člověk zkrátka nemůže mít
všechno...
Pak přišlo jedno velké "překlopení" a
s ním druhá polovina, která mě tak trochu vytrhla ze sna. Příběh se
totiž posunul do té romantičtější roviny, kterou název sliboval. A i
když byl děj psán se stejnou lehkostí jako na začátku, bylo na mě
chvílemi toho cukru až příliš. Ale opravdu jen chvílemi. Stále se zde
totiž bavíme o rodině mafiánů, takže žádná idilka není tak velká, aby mě
z ní skutečně rozbolely zuby. Vše navíc zachránil dobře vymyšlený
konec, který mě překvapil jak svou originalitou, tak kvalitou
zpracování.
Jak už jsem zde zmiňovala, autorka skutečně umí psát. Její postavy působí reálně, a i k
dyž
měly své chyby, většinu z nich jsem si oblíbila. Paige byla jako hlavní
hrdinka a vypravěčka příjemná. Sice bych některé situace řešila trochu
jinak než ona a ani náš náhled na svět není ve všech směrech totožný,
ale vždy jsem dokázala pochopit, proč jedná tak, jak jedná.

Na
knize se mi líbilo, že postavy vždy nastálou situaci řešily v souladu s
tím, jak byl vylíčen jejich charakter. Takže děj se odvíjel dle jednání
postav, ne naopak, jak jsem si v poslední době všimla u jiných knih.
Bylo vidět, že autorka má příběh opravdu promyšlený, nesnaží se vařit z
vody a vymýšlet zápletky tak říkajíc "za pochodu".
Myslím, že vše, co mělo být řečeno, najdete v odstavcích výše.
Nebezpečná láska je pro mě osobně zatím největším překvapením tohoto
roku. Čekala jsem přeslazený příběh s mafiány ve vedlejší roli, a
dostala jsem skvěle napsanou zábavnou knihu se zajímavým dějem, navíc
plnou inteligentního humoru. A mé nadšení nijak zvlášt nemírní ani fakt,
že se v knize sem tam vyskytne scéna jako vystřižená z červené
knihovny. Příběh je promyšlený, ale ne překombinovaný. A i když má kniha
téměř čtyřistra stran, čte se téměř sama. Takže i v případě, že vás
(stejně jako mě) nepřesvědčila obálka ani anotace, doporučuji vám se po
knize porozhlédnout. Myslím, že si v ní každý najde to své.
A malá informace na závěr. Jak jsem se dočetla z oficiálních stránek autorky (zde),
v únoru roku 2013 by se mělo u Fragmentu objevit volné pokračování této
knihy s názvem Nepřítel nepřítele. První tři kapitoly jsou k dispozici ZDE, na zbytek si budeme muset ještě nějakou tu chvíli počkat :)
Děkuji nakladatelství fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Na tuhle knížku se nemůžu dočkat :)
OdpovědětVymazat