Autor: Lisa McMann
Nakladatelství: Fragnent
Počet stránek: 216
Vyšlo: 2011
Většina z vás už určitě minimálně jednou zaslechla známé rčení
"Nesuď knihu podle obalu". Pravdou ale je, že obálka je většinou to
první, co upoutá vaši pozornost - a mívá také lví podíl na tom, jestli
se vůbec rozhodnete knihu podrobněji prozkoumat. Lovkyně snů nesporně
patří mezi knihy, které svým kabátkem zaujmou. Obálka je laděna do
fialova a jejím
nejvýraznějším prvkem jsou oči, které působí dojmem, jako by sledovaly
každý váš pohyb. Výsledný dojem je velmi povedený a dokonce myslím, že
se nakladatelství podařilo překonat originální verzi.
nejvýraznějším prvkem jsou oči, které působí dojmem, jako by sledovaly
každý váš pohyb. Výsledný dojem je velmi povedený a dokonce myslím, že
se nakladatelství podařilo překonat originální verzi.
To,
co vás možná při setkání s knihou trochu překvapí, jsou její malé
rozměry. Knížka má jen něco málo přes 200 stran a její velikost je ještě
o něco menší než formát A5. Díky měkké vazbě je Procitnutí opravdu
lehoučké a můžete si ho s sebou vzít prakticky kamkoli, protože nezabere
moc místa. Ideální čtivo pro cestu do školy (testováno na lidech) :)
Autorčin
styl psaní je velmi neobvyklý - píše ve třetí osobě přítomného času a
používá krátké a velmi stručné věty. V první chvíli mi tento styl
vyprávění příliš nesedl, ale nakonec jsem si zvykla a neumím si
představit, že by kniha byla psána jinak. Navíc je fakt, že krátké věty
často vystihnou rozpoložení postav daleko lépe než několikařádková
souvětí.
Jednotlivé kapitoly jsou doplněny
indormacemi o čase, ve kterém se daná část příběhu odehrává. Doporučuji
tyto informace nepřeskakovat, protože bez nich by mohl příběh v
některých pasážích působit dost zmateně a nepřehledně. Časové údaje také
slouží jako informace o tom, kolik času Janie strávila v jednotlivých
nech.
Nakonec už snad jen pár poznámek k
překladu. Myslím, že překladatel svou práci odvedl docela dobře. Věty
nepůsobí uměle a nenarazila jsem ani na přehnané množství
"anglikanismů".
Na knize Procitnutí mě v první řadě zaujal velmi neobvyklý námět,
který (pokud bude dobře zpracován) slibuje velmi dobrý čtenářský
zážitek. Autorka se zatím s příběhem teprve sžívá, takže některé věci
působí trochu nedotaženě. Například detektivní zápletka nezapadá do
celku tak plynule jak bych si představovala a vněkterých chvílích působí
dost neuvěřitelně.
Děj
není nijak zvlášť složitý, ale i přesto se toho v knize stihne odehrát
poměrně dost. Díky krátkým větám události odsýpají velmi svižně a tak se
jen těžko začnete vyloženě nudit. Do nadprůměru příběh vytahují
především pasáže odehrávající se ve snech. Knihu příjemně oživují a
dodávají jí na originálnosti. I když jsem měla ze začátku trochu strach,
aby neustálé odbočování od hlavní linie nepůsobilo zmateně, nakonec
jsem byla mile překvapená, jak přirozeně dokázala autorka "snové části"
do příběhu začlenit.
Od knihy rozhodně
nečekejte žádný akční příběh. I když se zde objevuje trocha té
detektivky, děj se zaměřuje především na pocity a prožitky hlavní
hrdinky. Velmi podstatnou část knihy zabírá to, jak se Janie pokouší se
svou zvláštní schopností propadat se jiným lidem do snů vyrovnat a žít
pokud možno co nejnormálnější život. Zajímavé je sledovat, jak její
schopnost ovlivňuje její vztahy s ostatními lidmi - jsem ráda, že se
autorka při psaní zaměřila i na tohle.
I když je kniha psána velmi úsečnými větami, autorčiny postavy jsou
velmi dobře vykreslené a nepůsobí ploše. Janie je velmi milá a to, jak
se vyrovnává se všemi těžkostmi svého života je sympatické a překvapivě
uvěřitelné. Jediné, co mi na
příběhu nesedělo, byla Janiina matka - není to zrovna rodič, kterého
byste si přáli mít. Ani se mi nechce věřit, že by někdo takový vůbec
dokázal vychovat dceru jako je Janie.
příběhu nesedělo, byla Janiina matka - není to zrovna rodič, kterého
byste si přáli mít. Ani se mi nechce věřit, že by někdo takový vůbec
dokázal vychovat dceru jako je Janie.
Kromě
Janie a její matky se v příběhu vyskytuje ještě několik pro děj
důležitých postav, ale většina z nich nedostala příliš prostoru. Doufám,
že se to v příštím díle trochu zlepší a dozvíme se toho víc i o
ostatních aktérech. Dokonce ani Cabel jako hlavní mužský hrdina se v
knize nevyskytoval nějak zvlášť často. Jeho postava mi nevadila, ale
někdy mi jeho chování opravdu nesedělo a nebyla jsem schopná pochopit,
proč reaguje tak jak reaguje.
Celkově mě Proroctví velmi mile překvapilo. Po prvních několika
stranách byly mé dojmy dost smíšené, ale nakonec jsem opravdu ráda, že
jsem se k této knize dostala. Je to výborná odpočinková četba, vhodná
především tehdy, když nechcete o knize nějak zvlášť přemýšlet a chcete
se jen nechat unést příběhem do země fantazie. Jen mě trochu mrzelo, že
byla tak krátká :)
Děkuji nakladatelství fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za komentář! :)