Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji

Pod ochranou strany

Severní Korea je země, o které se toho hodně namluví, ale o které toho zároveň nemůžeme mnoho říct s jistotou. V dnešním globalizovaném světě, kde se každá informace šíří rychlostí blesku, je její uzavřenost naprosto ojedinělá. Když už se někdo přeci jen dostane přes hranice, uvidí jen to, co mu velký vůdce dovolí. Jaký tedy život v Severní Koreji doopravdy? 

Barbara Demicková je americká novinářka, která rozhovorům se severokorejskými uprchlíky zasvětila šest let. Skrze jejich životy ukazuje, jak se v takové zemi, jakou je Severní Korea, žije obyčejným lidem. V knize naleznete příběhy šesti uprchlíků z různých společenských vrstev. Seznámíte se nejen s jejich životními příběhy, ale také s tím, jak se postupně vyvíjel jejich postoj vůči straně a režimu. Opravdu není světu co závidět? 
Ačkoli bychom mohli knihu „Není co závidět“ zařadit mezi odbornou literaturu, její zpracování je spíše beletristické. Informace o historii Severní Koreje a jejím politickém uspořádání jsou přirozenou součástí textu a kniha tak nijak nepřipomíná učebnici nebo odbornou publikaci. 

Autorka píše skutečně poutavě. Kniha je mimořádně čtivá a já se od ní od samého začátku jednoduše nemohla odtrhnout. Barbara Demicková je velmi schopná vypravěčka, která zároveň dokáže lidské životy podat s citem. Ačkoli se zabývá tématem, které přímo vyzývá k přehánění, dokázala se držet při zemi. O to reálněji a hrozivěji pak některé pasáže v knize vyznívají.




Už dlouho jsem nečetla knihu, která by ve mně probudila tolik emocí. Není to tím, že by se v „Není co závidět“ objevovaly nějaké podrobné popisy brutality. Děsivé je vědomí toho, že tohle všechno se někde skutečně děje. Zatímco my chroustáme popcorn v kině, jinde na světě umírají hlady, zatímco z televize hřímají propagandistická hesla o tom, že Severní Korea je tou nejlepší zemí na světě. 

Podmínky, které v zemi panují, si nejspíš dost těžko dokážeme představit. Je mi záhadou, jak se v dnešní době může u moci udržet režim, který tak moc připomíná Orwellovo 1984. O to důležitější podle mého je, aby se takové knihy dostaly k co nejširšímu okruhu čtenářů. Obzvlášť pro mou generaci, která se s totalitním režimem na vlastní kůži nesetkala, jsou knihy tohoto typu dobrým prostředkem, jak se s ním seznámit. 


Až do té doby ještě kouskem srdce doufala, že poměry v Číně budou stejně špatné jako v Severní Koreji. Pořád ještě chtěla věřit, že její země je nejlepší na světě. Víra, kterou celý čas žila, by měla ospravedlnění. Ale teď už nemohla zavírat oči před faktem, který měla přímo před sebou - i čínský pes měl lepší stravu než severokorejský doktor. 


Líbilo se mi i to, že kniha nekončí útěkem hlavních hrdinů. Zabývá se i tím, jak obtížné je pro člověka, který žil v nesmírně nuzných podmínkách, přizpůsobit se životu v chaotickém světě plném nejnovějších technologií. Jaký je to pocit, když zjistíte, že vám všichni kolem po celý život lhali. Jaký je to pocit, když zjistíte, že zatímco vy jste jedli trávu, na druhé straně hranice připravovali psovi plnou misku rýže s masem. 

Závěrem:

Pokud stále váháte, zda si „Není co závidět“ opravdu přečíst, věřte, že to stojí za to. Kniha má co nabídnout i těm, kdo nejsou fanoušky historie nebo těm, kdo o Severní Koreji ví jen to, kdo v ní vládne. Je to kniha, která vám umožní nahlédnout do světa, který před vámi jinak zůstává uzavřen. Do světa, který existuje vedle toho našeho, ale společného s ním nemá téměř nic. Je to jako antiutopický román, s tím rozdílem, že tohle se skutečně děje.


Název:  Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji 
(Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea)
Autor:  Barbara Demicková
Překlad:  Eva Lee
Počet stran: 353
Rok vydání: 2014
Vydalo: nakladatelství Kniha Zlín
Databáze knih Goodreads

 Za poskytnutí knihy ke zrecenzování děkuji nakladatelství Kniha Zlín. 
Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství.

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

14 komentářů:

  1. Úžasná recenze, s tou mojí se mohu jít klidně zahrabat, skvěle jsi to vystihla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu, ale žádný hrabání!! :) Zrovna jsem tu tvou dočetla a moc se mi líbila!

      Vymazat
  2. vubec jsem o knize neslisela , nevidela a dnes se objeví behem chvilky 3 recenze :D

    OdpovědětVymazat
  3. Touhle knihou ses mi přesně trefila do noty, už delší dobu si chci o Severní Koreji něco přečíst a Útěk z tábora 14 mě docela zklamal. Tohle vypadá líp. A pěkná recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Útěk z tábora 14 jsem si také chtěla přečíst, ale myslím, že si dám od Severní Koreje chvilku pauzu. Tak snad ti "Není co závidět" padne do noty víc, já byla při čtení vážně nadšená :)

      Vymazat
  4. Nikdy jsem předtím jsem o téhle knize neslyšela, ale z toho co o ní píšeš, to zní, jako něco, co by si měl každý přečíst - zvlášť, jak jsi sama řekla, naše generace. Určitě se po knize poohlédnu, děkuju za tip! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Fakt perfektná recenzia, skvele si to napísala. Aj ja si myslím, že by si o tom mal prečítať každý, len mám hrozný pocit, že aj keby si túto knihu prečítal svet, pre ľudí v Severnej Kórei sa nič nezmení :( A tiež ma na tých veciach desí to, čo si písala - kým my si žijeme svoje obyčajné pohodlné životy v blahobyte, v tejto krajine ľudia bez pomoci zomierajú preto, lebo nemajú čo jesť.A nie je absolútne nič, čo by som s tým mohla urobiť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu! :) A máš velkou pravdu v tom, že i kdyby člověk přečetl tisíc knih, nezmění se nic. Alespoň si ale uvědomí, jaké štěstí má.

      Vymazat
  6. Zdravím,

    tak toto si určitě přečíst musím, protože o Severní Koreu jsem se vždy zajímala, o jejich život, pocity, lidi jako takové. A dle Tvé recenze vidím, že toto mi kniha dá. Perfektně napsané!

    Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to myslím, že ti kniha určitě padne do noty :) Zabývá se právě těmi normálními lidmi - a právě to mě na ní zaujalo asi nejvíc :)

      Vymazat
  7. Skvělá recenze i kniha, moc jsem se těšila, až vyjde v češtině (mám angl. verzi)!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu :) Já knihu vůbec nepostřehla - dozvěděla jsem se o ní opravdu až v momentě, kdy jsem ji viděla mezi nabízenými knihami k recenzi u Knihy Zlín. A to mě tohle téma docela zajímá! :)

      Vymazat
  8. Super recenze o knizce jsem uz slysela a mam cim dal vetsi chut si ji precist :)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)