Snový příběh z jižní Francie
Kate Mosse se do myslí čtenářů zapsala zejména díky svému románu Labyrint, který byl přeložen do více než třiceti jazyků a slavil úspěch po celém světě. Její další díla však už tak známá nejsou. Na Zimní přízraky jsem narazila v Levných knihách, a i když jsou oproti Labyrintu o mnoho útlejší, anotace slibovala velmi zajímavý příběh. A tak jsem se pustila do čtení.
Mladý Angličan Frederick Watson se ani po několika letech nedokáže smířit se smrtí svého bratra. Aby přišel na jiné myšlenky, rozhodne se opustit své rodné město a vydat se na cesty. Jak už to ale v knihách bývá, nic se neobejde bez komplikací. V Pyrenejích havaruje kvůli sněhové bouři a azyl nalezne v odlehlé horské vesničce. Ve vesničce, která skrývá více tajemství, než by se mohlo na první pohled zdát.
Pokud si nechcete zkazit překvapení, rozhodně se před čtením vyhněte anotaci, která je vytištěná na přebalu knihy. Ta totiž shrnuje celý děj příběhu, od začátku až do konce. Myslím, že právě vyzrazení děje předem má velký podíl na tom, jak rozporuplné pocity jsem ze čtení knihy měla. Ale hezky popořádku.
Autorka mě už od prvních stran zaujala svým spisovatelským stylem. Její jazyk je poetický, plný přirovnání a zajímavých slovních obratů. Díky nim získává kniha zvláštní, tak trochu snový nádech. Text ozvláštňují také francouzské výrazy a fráze, které však k mé smůle nebyly nikde přeloženy, a tak jsem si jejich význam musela domýšlet.
Snad i díky stylu, jakým je kniha psaná, působí Zimní přízraky jako koncentrovaná melancholie. Jemný nádech smutku se line celým příběhem a je patrný prakticky na každé stránce. Právě atmosféra je podle mého nejsilnější stránkou celé knihy – obmotá si vás kolem prstu a i kdyby vás příběh jako takový nezaujal, donutí vás dočíst knihu až do konce.
Podíval jsem se blíže a cítil jsem, že se ve mně něco pohnulo, neboť navzdory škrábancům a trhlinám na zkoseném povrchu na mne ze zrcadla hleděl obraz, který jsem nečekal, že ještě někdy uvidím. Sebe samého. Či spíše člověka, kterým jsem mohl být, kdyby mě nepoznamenal zármutek.
V roli vypravěče zde vystupuje sám hlavní hrdina. A ačkoli se celá kniha točí kolem něj a jeho vzpomínek, nijak zvlášť mě nezaujal. Frederick Watson je totiž po všech stránkách naprosto průměrný. Nenašla jsem na něm ani jeden výrazný rys, který by ho nějak charakterizoval – a neměl ani žádnou vlastnost, která by na mě nějak zapůsobila.
Ani ve vypjatých momentech jsem k němu nedokázala cítit žádné větší sympatie. Zde je ovšem kromě Frederickova plochého charakteru na vině právě i výše zmíněný snový styl psaní. Vyprávění se totiž nese stále na stejné vlně.
Při čtení jsem měla pocit, jako by byl celý příběh zahalený v mlze, a to i v místech, kde mělo docházet ke gradaci napětí. Autorka se totiž ani tam nevzdávala popisů a hlavní hrdina tak v nejvypjatějších momentech stíhá přemýšlet nad tím, jak se mu do úst dostala pavučina nebo jaká je v podzemních tunelech vlhkost vzduchu.
Popisné části mám ráda a zrovna v Zimních přízracích se mi pasáže o krajině a o historii opravdu líbily, ale do určitých míst v knize podle mého popisy zkrátka nepatří – a nebo když už, tak jen v malé míře. Nemohu se zbavit dojmu, že Zimní přízraky by daleko lépe fungovaly jako krátká povídka. Po osekání nadbytečných popisů by příběh a jeho zápletka daleko lépe vynikl. Otázkou ovšem je, jestli by po takovém zásahu kniha neztratila právě to zvláštní snové kouzlo, které je její nejsilnější stránkou.
I přes všechna negativa ale nepovažuji Zimní přízraky za špatné čtení. Jen byste k nim neměli přistupovat s přehnaným očekáváním jen kvůli jménu autorky. Pokud máte rádi knihy, které spíše než na příběhu stojí na atmosféře, Zimní přízraky by vás určitě mohly zaujmout. Pokud ale hledáte hlavně akční děj a zajímavé postavy, bude stačit, když si přečtete anotaci na přebalu.
Název: Zimní přízraky (The Winter Ghosts)
Autor: Kate Mosse
Překlad: Věra Šťovíčková Heroldová
Počet stran: 204
Rok vydání: 2010
Vydal: nakladatelství BB Art
O téhle knize jsem zatím nikde neslyšela, ani jsem ji doposud nezahlédla. Má moc krásnou obálku a vojí recenzí jsi mě na ni nalákala. Už jsem se po ní poohlédla a někdy kolem Vánoc bych si ji moc ráda přečetla... :-)
OdpovědětVymazatPS: Velmi krásný design celkové recenze... :-)
Moc děkuji za pochvalu! :)
VymazatVánoční atmosféra je pro čtení tohoto příběhu jak dělaná, tak snad tě zaujme. Jen si dej pozor na tu anotaci - četla jsem Tvůj článek o spoilerech a vím, jak moc je nemáš ráda... a anotace u téhle knihy je vlastně jeden velký spoiler! :)
Od Kate Mosse (celkom mätúce meno, mimochodom:) ) som čítala Hrobku, a tá sa mi veľmi páčila. Perfektná atmosféra, napätie a tak, akurát ma ako osobu, ktorá sa zaujíma o tajomno, desne nakrkol záver a vysvetlenie záhady kostola v Rennes le Chateau, takže to môj dojem trochu pokazilo. Ale myslím, že Labyrint aj Hrobka sú dobré čítanie, ak sa človek chce dozvedieť niečo o histórii, aj si prečítať napínavý román. Zimný príbeh môže byť tiež dobrý, príbehy s melancholickou náladou mám rada a anotácii sa vyhnem.:) Že by nastal čas na ďalšiu návštevu Levných knih? :)
OdpovědětVymazatS tím jménem nemůžu než souhlasit, měla jsem co dělat, abych se uhlídala a opravdu to "e" na konci nevynechávala :D Hrobku ani Labyrint jsem nečetla, ale autorčin styl mě zaujal natolik, že se na ně určitě v budoucnu chystám. Snad se mi budou líbit :)
VymazatKniha vypadá zajímavě. Podle mě by se hodila jako výplň mezi fantasy, a spíš jako oddechové čtení, od kterého moc neočekávat. Recenze je moc hezky a systematicky napsaná. Vyplývají všechny negativy i pozitiva díky tlustému písmu, což se mi hodně líbí. Jen aby toho někteří blogeři nezneužívali a nečetli jen to tlustým.. :/
OdpovědětVymazatJako oddechové čtení je určitě ideální :) A to, že by někdo mohl číst jen tučné písmo, mě zatím nikdy nenapadlo! Ale myslím, že by se toho stejně mnoho nedozvěděl - přeci jen by to byly jen takové výkřiky vytržené z kontextu :).
VymazatKrásná recenze a úžasné ladící fotky! :) Kniha vypadá zajímavě, když člověk tak nějak ví, co očekávat a má náladu přesně na takový styl knihy :) Od autorky jsem ještě nic nečetla, ale možná bych někdy měla :)
OdpovědětVymazatMoc děkuju za pochvalu! :) Já jsem od této autorky až do teď také nic nečetla, ale myslím, že se určitě vyplatí to zkusit. Její styl asi nesedne každému, ale pokud má někdo podobné melancholické psaní rád, její knihy si snad ani nemůže nezamilovat :)
VymazatNení zač, je zasloužená :) Jj přesně tak, musí mít člověk na to chuť a náladu a pak si to může užít :)
Vymazat