neděle 10. ledna 2016

Jak (ne)hledat smysl života

Marta v roce vetřelce - Petra Soukupová

Není to tak dávno, co mě Petra Soukupová nadchla svou knihou Pod sněhem. Když jsem proto na školní exkurzi (ano, i vysokoškoláci mají exkurze!) na Olomouckém nádraží narazila na její další knihu "Marta v roce vetřelce", neváhala jsem ani chvíli a knihu koupila. Příběh o Martě mě zaujal i tím, že vypráví o holce, se kterou toho mám na první pohled dost společného - Marta je totiž dvacetiletá dívka nastupující ke studiu humanitního oboru. 

Dvacátý rok života byl pro Martu docela dobrý. Úspěšně ukončila maturitní ročník, dostala se na fajn brigádu a od září ji čeká studium oboru, na který se chtěla dostat úplně nejvíc. Doma se to s rodiči i přes občasné krize taky celkem dá vydržet, a v práci po ní navíc pokukuje jeden pohledný sympaťák. Co by se mohlo pokazit? 



Petra Soukupová se rozhodla zvolit pro svůj příběh deníkovou formu. Po dočtení musím říct, že to bylo velmi dobré řešení. Kniha je díky krátkým, úderným zápiskům velmi čtivá, a to i přes to, že některé pasáže se zabývají absolutními banalitami, které by v běžné formě vyprávění působily zbytečně zdlouhavě. K deníkovému způsobu vyprávění se ale tak nějak hodí. 

S tím ale tak trochu souvisí má první výtka. Chvílemi mi připadalo, že se v knize vůbec nic neděje a Marta stále dokola píše o tom samém. Je pravda, že v deníku se něco takového dá očekávat - přeci jen kdo z nás se se zásadními a převratnými událostmi ve svém životě setkává každý den - i přesto jsem se ale přistihla, že v některých pasážích text jen přelítávám očima, abych se dostala k něčemu zajímavějšímu.

Co se ale Petře Soukupové opravdu podařilo, je vytvoření perfektně věrohodných charakterů. Ať už se to týká vedlejších postav, nebo samotné Marty. Lidé v knihách Petry Soukupové mají k dokonalým kladným hrdinům daleko. Bývají vztahovační, závistiví, citově labilní i totálně natvrdlí. Ve svých knihách zkrátka zachycuje celou plejádu špatných vlastností, se kterými se můžeme ve svých životech setkat. A to nejen u druhých, ale i u sebe. 

Velmi propracovaný charakter má i Marta. U ní mělo ovšem věrohodné zpracování za následek to, že jsem po ní chtěla od začátku knihy hodit ohnivou koulí. To děvče je totiž absolutním prototypem člověka, se kterým nejsem schopná udržovat dlouhodobý kontakt. Marta je osoba s téměř nulovým smyslem pro zodpovědnost. Celou knihu se utápí v sebelítosti, ke svému okolí přitom přistupuje neuvěřitelně sobecky a a ostatní ji zajímají jen do té míry, do jaké se jejich chování týká jí samotné.

Do prdele. Ráno si všimnu, že musim na filozofii. No tak jo. Vytisknout si toho lůzrovskýho Platóna, abych to měla v ruce. Prej že se ten člověk ptá jenom na to, o čem člověk píše seminárku. Ne že bych o tom věděla hodně. 

Ale úplně v klidu, mohla jsem si ušetřit ten stres, ten pán moji práci nedostal, takže se mě letmo zeptá na ideje, a hurá, za jedna.

Je pravda, že od určité chvíle bych Martino nevyrovnané a ufňukané chování dokázala omluvit, ona se ale jako rozmazlený fracek projevovala i v době, kdy k tomu objektivně neměla žádný důvod. Marta je svým způsobem dokonale propracovaná postava, její charakter byl ale hlavním důvodem, proč jsem u knihy několikrát uvažovala, že ji prostě odložím. Její chování bylo vzhledem k nastíněným povahovým rysům logické, to ale neznamená, že by bylo omluvitelné. 

Co se ale musí Petře Soukupové nechat je to, že prostřednictvím svých charakterů nastavuje často zrcadlo čtenáři. I když doufám, že toho s Martou mnoho společného nemám, v části, kde Marta v záchvatu sebelítosti leží v posteli a představuje si, jaké by měli všichni výčitky, kdyby zemřela, jsem se tak trochu poznala. Takové stavy mívám totiž občas taky, i když na ně nejsem nijak zvlášť hrdá.


Pochvalu si zaslouží i grafické zpracování knihy. Host si dal opravdu záležet - obálka, předsádka i "grafická vsuvka" uprostřed románu celkový dojem z knihy značně vylepšují a jasně ukazují, že u knihy nezáleží jen na práci samotného autora (i když ta je samozřejmě stěžejní). 

Objektivně by si Marta zasloužila asi tak tři a půl hvězdičky. Je to velmi věrohodný román s dobře vykreslenými charaktery, jak je u Soukupové ostatně zvykem. Kniha mě sice nebavila tolik jako Pod sněhem, i tak si ale myslím, že rozhodně stojí za přečtení. Nakonec jsem se ale rozhodla dát místo tří hvězdiček jen dvě. Kvůli Martě - protože tak moc mi žádná knižní postava na nervy už dlouho nelezla.

    
Název: Marta v roce vetřelce
Autor: Petra Soukupová
Počet stran: 350
Rok vydání: 2011
Vydal: Host

7 komentářů:

  1. Pro mě je tohle zatím nejslabší kniha, co jsem od Soukupové četla... taky mi neskutečně lezla Marta na nervy! A taky jsem se v ní občas viděla, hlavně proto, že studuje to stejné na té samé škole jako já :D ale lezla mi hrozně na nervy a celkově jsem z toho románu měla pocit, že už se k němu rozhodně nechci vracet... Pod sněhem budu číst teď, tak jsem zvědavá :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že Pod sněhem by se ti mohlo líbit - pro mě to byla o moc příjemnější četba než Marta :) Soukupová navíc píše vážně skvěle, jen v tomto případě mi opravdu nesedla hlavní hrdinka.

      Vymazat
  2. Úplně rozumím tvojí nechuti číst knihy s otravnými postavami. Jak to popisuješ, asi bych knihu odložila (i když Soukupovou mám ráda, její Zmizet je skvělé a na Pod sněhem se taky chystám).
    Naposledy mě takhle vytáčela hlavní postava Hejna bez ptáků od Douška: dočetla jsem tu knihu až na nějaký třetí pokus, a to hlavně proto, že se mi líbila graficky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zmizet si budu muset někdy přečíst - četla jsem na něj dost kladných ohlasů a jsem na něj vážně zvědavá :)

      A Hejna bez ptáků mám doma v e-podobě, ale ještě jsem se k nim nedostala :)

      Vymazat
  3. Koukám že se výborně shodujeme :-) Já říkám, že Soukupová napsala Martu tak skvěle, že jsem ji sotva dočetla, jak mě štvala :-D Takže říkáš, že mám zkusit jinou knihu od ní, já se po Martě už do žádné nepustila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě dej Soukupové ještě šanci! :) Třeba Pod sněhem je moc dobré a skvěle se hodí k současnému počasí ;)

      Vymazat
  4. Tak ja s jej prečítaním ešte počkám. Mám teraz také obdobie českých a slovenských autorov, ale viem, že sú tam aj lepšie knihy, tak ich uprednostním a Martu si nechám... no proste na inokedy :D Ale musím uznať, že si ma na ňu trošku nalákala aj keď nakoniec skončila iba s dvoma hviezdičkami.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...