Poslední dobou se knihám, ve kterých hrají hlavní roli náctiletí hrdinové, spíše vyhýbám. Po několika nevydařených volbách jsem totiž nabyla dojmu, že většina autorů mladistvé postavy zkrátka neumí napsat tak, aby působily věrohodně, a zároveň sympaticky. U Kečupových mračen jsem se ale rozhodla udělat výjimku. Příběh se mi totiž už před časem dostal do rukou v angličtině - a já byla zvědavá jak na kvalitu českého zpracování, tak na to, jak jej budu vnímat s časovým odstupem.
Kniha vypráví o patnáctileté Zoe, obyčejné dívce z obyčejného města, která má ale trochu neobyčejnou zálibu – dopisuje si s vrahem odsouzeným k trestu smrti. Za jejími dopisy přitom nestojí ani touha zpříjemnit pobyt ve vězení člověku čekajícímu na smrt, ani zamilovanost. Zoe totiž věří, že pouze tento usvědčený vrah dokáže plně porozumět jejímu největšímu tajemství.
Kniha vypráví o patnáctileté Zoe, obyčejné dívce z obyčejného města, která má ale trochu neobyčejnou zálibu – dopisuje si s vrahem odsouzeným k trestu smrti. Za jejími dopisy přitom nestojí ani touha zpříjemnit pobyt ve vězení člověku čekajícímu na smrt, ani zamilovanost. Zoe totiž věří, že pouze tento usvědčený vrah dokáže plně porozumět jejímu největšímu tajemství.
Musím říct, že ačkoli jsem měla ohledně Zoeina tajemství mnoho teorií, konec mě nakonec poměrně překvapil. Ale i přes to, že pro mě byl závěr dost nečekaný, faktem zůstává, že jsem z něj byla po prvním čtení trochu zklamaná. Podle toho, jak Zoe o svém příběhu mluvila, jsem čekala něco trochu jiného. A po dočtení jsem se nemohla ubránit dojmu, že ta holka svou reakci tak trochu přehání.
Po druhém přečtení ale musím uznat, že jiný, snad trochu dramatičtější závěr by knize spíše uškodil. Kečupová mračna jsou především příběhem o pocitu viny. Není vždy jednoduché určit, nakolik za různá neštěstí mohou naše činy, a nakolik se jedná o neblahý souběh okolností, někdy si ale na svá bedra naložíme více zodpovědnosti, než jsme schopni unést.
Zoe na situace vylíčené v knize reagovala občas snad až příliš dramaticky a faktem je, že mi po celou dobu knihy k srdci příliš nepřirostla. Na druhé straně ale nelze než smeknout před autorčinou schopností stvořit věrohodnou náctiletou hrdinku – dívku, která nemluví jako starořecký filozof, a přitom nepůsobí nepřiměřeně dětinsky.
Dalším velkým kladem knihy je obrovská čtivost. Částečně za to může forma vyprávění – vzhledem k tomu, že se jedná o román v dopisech, jsou kapitoly poměrně krátké a velmi svižné. Kniha je navíc psána velmi nekomplikovaným a čtivým jazykem. Překladatel odvedl podle mého názoru velmi dobrou práci – během čtení jsem nenarazila na žádnou pasáž, která by mi jazykově neseděla a atmosféra příběhu na mě působila velmi podobně jako u anglického originálu.
Dalším velkým kladem knihy je obrovská čtivost. Částečně za to může forma vyprávění – vzhledem k tomu, že se jedná o román v dopisech, jsou kapitoly poměrně krátké a velmi svižné. Kniha je navíc psána velmi nekomplikovaným a čtivým jazykem. Překladatel odvedl podle mého názoru velmi dobrou práci – během čtení jsem nenarazila na žádnou pasáž, která by mi jazykově neseděla a atmosféra příběhu na mě působila velmi podobně jako u anglického originálu.
Co knize na čtivosti trochu ubírá je určitá nesystematičnost vyprávění. Zoe totiž ve svém vyprávění nepostupuje vždy přísně chronologicky a občas je třeba dát si pozor, abyste se v jejím popisu událostí neztratili.
Dalším negativem je, že i přes velmi originální námět se autorka při psaní neubránila mnohým klišé. Celý příběh je vystavěn na milostném trojúhelníku, a u některých scén (zejména těch týkajících se rodiny) mi připadalo, jako bych je už četla v jiné knize. V některých pasážích jsem také měla pocit, že se autorka ve čtenáři pokouší vyvolat emoce snad až příliš prvoplánově .
Pokud ale patříte k cílové skupině a knihy žánru YA se řadí k vaším oblíbeným, myslím, že Kečupová mračna by vám rozhodně neměla uniknout. Jedná se o čtivý příběh s neotřelou zápletkou a věrohodnou hlavní hrdinkou, který navíc obsahuje několik opravdu pěkných myšlenek a vět. Kečupová mračna jsou navíc knihou plnou emocí, a pokud si u příběhů občas rádi popláčete, Kečupová mračna by mohla být dobrou volbou.
Název: Zvuk slunečních hodin
Autor: Hana Andronikova
Počet stran: 304
Rok vydání: 2013
Vydalo: nakladatelství Odeon
Název: Zvuk slunečních hodin
Autor: Hana Andronikova
Počet stran: 304
Rok vydání: 2013
Vydalo: nakladatelství Odeon
Název: Kečupová Mračna
Autor:Annabel Pitcherová
Překlad: Jan Březovský
Počet stran: 272
Rok vydání: 2015
Vydal: Slovart
Tys to četla 2x ?:D. Mně se kniha líbila a koupila jsem si ji kvůli tobě:). Hrdinka mi též nějk extra sympatická nebyla, ale ani mi nevadila. Příběh byl zajímavý a svižný.
OdpovědětVymazatNo...jo :D Ale poprvé před mnoha a mnoha /rozuměj třema/ lety :) A jsem fakt ráda, že se ti kniha líbila! :)
VymazatSuper recenze :) Na tuhle knížku už se celkem těším :)
OdpovědětVymazat