pondělí 21. března 2016

Vyšetřování doktora Watsona

Jen těžko byste hledali někoho, kdo nikdy neslyšel o geniální mysli Sherlocka Holmese. Soukromý detektiv, který svými schopnostmi zastiňuje Scotland Yard, a jeho věrný přítel doktor Watson, si podmanili čtenáře po celém světě. Objevili se nejen v bezpočtu knih, ale také v několika filmových a seriálových adaptacích, z nichž v současné době nejznámější je pravděpodobně seriál britské televizní stanice BBC. I mě si příběhy slavného detektiva získaly natolik, že se s nadšením pustím do všeho, v čem se objeví. A právě proto se mi do rukou dostala kniha Krajinou mrtvých mužů.

Robert Ryan svůj příběh zasadil do doby po příbězích Arthura Conana Doyla. Sherlock vnímá svou detektivní kariéru jako ukončenou a rozhodne se věnovat včelaření, Watson má ale pocit, že jeho služba vlasti ještě není u konce. Jako odborník na krevní transfuze se tak nechá naverbovat do zákopů první světové války, kde zachraňuje životy raněným vojákům. Brzy ale zjistí, že i na frontě budou jeho zkušenosti s detektivním pátráním potřeba – někteří mrtví totiž rozhodně nevypadají jako typické válečné oběti. V zákopech totiž nezpůsobuje smrt jen válka, ale i vrah. 


V podobě knihy Krajinou mrtvých mužů se čtenáři do rukou nedostává typická britská detektivka. Autor se rozhodl příběh uchopit poněkud netradičně a velký důraz klade na popis prostředí. Těšit se tak můžete nejen na detektivní zápletku, ale i na věrohodný popis života v zákopech a na důsledné přiblížení toho, co museli prožívat vojáci první světové války. Výsledkem je kniha, která by se dala tématicky označit za kombinaci klasických knih o Sherlockovi a knih jako je Na západní frontě klid. I když tato kombinace může znít trochu nesourodě, faktem je, že toto spojení funguje výborně.

Situování příběhu do válečné zóny je totiž výborné pro prokreslení Watsonova charakteru. Autor hlavního hrdinu umístil do prostředí, které je pro něj svým způsobem typické (Watson je znám jako válečný doktor), ale ve kterém jej zároveň čtenáři až dosud neměli možnost poznat. Je to také prostředí, ve kterém se mohou naplno projevit Watsonovy lékařské schopnosti, a ve kterém tak může přirozeně vystoupit ze stínu svého slavného přítele Sherlocka Holmese.

Autorovi se navíc podařilo zachytit dějiště románu s nebývalou věrohodností, což ohromně pomohlo atmosféře příběhu. Na knize je znát, že si Robert Ryan dal velkou práci s nastudováním reálií a kniha tak obsahuje nejen věrohodný popis podmínek života v zákopech, ale i například uvěřitelně vylíčený úděl dobrovolnic. Opora v dobových reáliích je znát i na dobrém vykreslení postav – aktéři příběhu mají dobře prokreslené charaktery, jejich chování je navíc podpořeno i tím, jakou roli v knize zastávají. Jinak se například vyjadřuje voják pocházející z bohaté rodiny, jinak voják který původně pracoval v továrně. Postavy mají navíc dobře zpracovanou minulost a jejich osobní příběhy se přirozeně proplétají s hlavní dějovou linií.

 
 Krajina nikoho byla jako divoká řeka, neochvějná a trvalá součást evropské krajiny plazící se přes jedenáct set kilometrů od belgického pobřeží po hranice se Švýcarskem. Jenže jediné, co v téhle vodní cestě proudí, vylévá se z jejích břehů a zaplavuje krajinu, je lidské neštěstí a utrpení. Uvědomil si, že se dívá na břicho bestie, která vrací chlapce z Britského impéria domů na kusy nebo je posílá na věčnost v půdě Francie či Belgie. Zde jsou skutečně draci.

Už když jsem o knize slyšela poprvé, zaujal mě autorův nápad zaměřit pozornost na doktora Watsona a nikoli na Sherlocka. Po dočtení knihy ale mohu říct, že se tento postup nakonec vyplatil. Postava doktora Watsona poskytuje totiž autorovi kromě stabilního základu charakteru také dost prostoru pro vlastní iniciativu. Robertu Ryanovi se podařilo Watsonův charakter výborně rozvinout a tato slavná postava tak díky jeho přispění získává docela nový rozměr. I když mě původně trochu mrzelo, že si v knize Sherlocka příliš neužiju, musím říct, že nakonec mi jeho nepřítomnost ani příliš nevadila.

To ale neznamená, že se na stránkách románu s geniálním detektivem nesetkáváme vůbec. Do případu sice zasahuje jen velmi okrajově, i tak je ale jeho (byť chvilková) přítomnost příjemným oživením děje. Líbilo se mi, že Robert Ryan jak u Watsona, tak u Sherlocka respektoval jejich charakterové rysy nastíněné A.C.Doylem, aniž by tyto postavy působily nepřirozeně nebo parodicky. Látku uchopil opravdu citlivě a tak věřím, že z knihy nebudou zklamaní ani skalní fanoušci této detektivní dvojice. 


Co se týče vlastního děje, pravdou je, že zpočátku může kniha působit trochu zdlouhavě. Zejména, pokud k ní budete přistupovat jako ke klasické detektivce, a už od prvních stran budete vyhlížet detektivní zápletku. Té se totiž čtenář dočká až zhruba v polovině. Věřte nebo ne, na čtivosti to ale knize nijak neubírá. Popisy života v zákopech jsou totiž přinejmenším stejně poutavé jako pátrání po vrahovi, a pomalejší úvod navíc čtenáři umožňuje více se ponořit do prostředí románu a lépe se sžít s hlavním hrdinou i ostatními postavami.

To jediné, co mi na knize trochu překáželo, byly pasáže zaměřené na vztahy a náznaky možných romantických zápletek. Mám dojem, že autor v knize s romantikou a vztahy zacházel na několika místech trochu neohrabaně a musím přiznat, že Watsonovo občasné pokukování po zdravotních sestrách mi občas tak docela nesedělo. Těchto pasáží se ale v knize neobjevovalo mnoho a jsem ráda, že autor do knihy neprotlačil romantickou linku jen proto, aby tam nějaká byla, Mám totiž pocit, že příběhu by to v tomto případě spíše zbytečně uškodilo. 
Knihu Krajinou mrtvých mužů si jistě užijí všichni fanoušci Sherlocka Holmese – zejména ti, kteří mají rádi klasické zpracování jeho příběhů. Na své si přijdou i ti čtenáři, které baví válečné romány a prostředí první světové války. Jedná se o kvalitní příběh vystavený na dobrých, pevných základech, který své klasické předloze rozhodně nedělá ostudu.

Na své si zde naopak pravděpodobně nepřijdou milovníci romantiky a ti, kdo od detektivky očekávají hromadu napětí a co nejrychlejší spád – i přes dobře vygradovaný závěr Krajinou mrtvých mužů rozhodně nepatří do té sorty detektivek, kde si budete napětím okousávat nehty už od prvních stran. 

     

Název: Krajinou mrtvých mužů
Autor: Robert Ryan
Překlad: Kateřina Kovářová
Počet stran: 464
Rok vydání: 2015
Vydal: Plus

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Martinus. Knihu si můžete zakoupit ZDE



17 komentářů:

  1. Znovu výtečně sepsaná recenze, která na knihu dokáže nalákat. Já osobně jsem velkým fanouškem Sherlocka Holmese, tudíž po této knize někdy v budoucnu možná sáhnu. Vypadá to opravdu dobře. Jen se mi zrovna moc nezalíbil úryvek, který jsi vybrala. Hned v prvních dvou větách je tam totiž třikrát slovo krajina, což působí dost rušivě, ale asi to je jen náhoda a pevně doufám, že to takhle v díle není často :)
    Krásný den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :) Jestli recenze nalákala, jsem ráda. A myslím, že jestli máš příběhy Sherlocka Holmese v oblibě, tak tady určitě nesáhneš vedle.

      A vida, té opakující se krajiny jsem si, přiznám se, ani nevšimla :D Nicméně neboj, Krajinou mrtvých mužů určitě není kniha plná jen krajin ;)

      Vymazat
  2. Naprosto s tebou souhlasím. Jako velká fanynka Sherlocka Holmese a jeho přítele jsem si čtení této knížky naprosto užívala. Líbil se mi ten nápad, že autor zvolil jako svého hrdinu Johna Watsona a ne slavného detektiva, neboť se mi zdá, že Watson je trochu přehlížený a ostatními autory, kteří se pokusili oživit Doylovo dílo, vykreslován jako detektivův hloupoučký poskok, přitom tomu tak není. Vedle Sherlocka působí každý jako pitomec, ale kdyby Watson pitomec opravdu byl, doktorem by se jistě nestal a Holmes by si ho jako taky společníka nevybral.
    Pár knih, které se zabývají detektivem a doktorem jsem již četla, ale musím říct, že tato je bezkonkurenčně nejlepší. Přestože mám ráda, když jsou ti dva pospolu, tak Krajina mrtvých mužů patří na vrchol mojí celkové top. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, je fakt, že Watson občas v "neklasických" zpracováních působí tak trochu jako pitomec a spíš než jako partner při vyšetřování funguje jako taková podržtaška.

      A jsem ráda, že se Ti kniha taky líbila! Doufám, že v dalších dílech si užijeme i více Sherlocka, v autorově pojetí si ale Watson opravdu vystačí sám :)

      Vymazat
  3. Skvěle napsaná recenze! :) Tak to vypadá, že se můj seznam knih k přečtení zase o něco prodlouží. Sherlocka od BBC totiž přímo zbožňuju a i klasické Doylovy detektivky, kterých jsem bohužel nečetla tolik, jak bych si přála, se mi líbily.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Tak snad se Ti kniha bude líbit! :) A taky mi ještě pár klasických příběhů chybí - snad se k nim brzy dostanu :)

      Vymazat
  4. Díky za skvělý tip! Sherlockovské příběhy mám moc ráda a vždycky jsem fandila Watsonovi (a taky mi ho bylo líto - přiznejme se, Holmes z něj rád dělá idiota). Zní to jaké výborný nápad na zápletku. Tohle bude tedy něco pro mě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, občas to Watson trochu odnáší, jen co je pravda. Na druhé straně občas k řešení případu nemalou měrou přispěl a už jen to, že ho Holmes dlouhodobě snese ve svém okolí něco znamená! Tak snad se Ti kniha bude líbit :)

      Vymazat
  5. Ty jo, tak to si chci přečíst! :D Kamarádka mě vtáhla do světa Sherlocka (Benedict a Martin ♥) a i když je Sherlock boží, víc se vžívám do Johna, takže by mě tohle určitě bavilo. Díky moc za tip! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On je John takový ... lidštější, co naplat :D A BBc verzi mám taky moc ráda, i když zrovna tahle kniha se zrovna více blíží klasickému zpracování (už jen dovbou, kdy se příběh odehrává). Ale myslím, že by se ti mohla líbit - tak snad se k ní brzy dostaneš ;)

      Vymazat
  6. Ach tak to se těším ještě víc na ní! Já jsem vážně fanda toho klasického Doylova Sherlocka, nic proti moderním verzím, ale v tomhle jsem holt konzerva! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se ti bude knížka líbit (skoro) určitě! :) Budu se těšit na recenzi, až se k ní dostaneš! :)

      Vymazat
  7. Báječně napsaná recenze, a musím říct, že ten okamžik "tohle si chci přečíst" přišel už u této věty: "Sherlock vnímá svou detektivní kariéru jako ukončenou a rozhodne se věnovat včelaření (...)" Fenomenální. :) Kniha vypadá velice lákavě, Sherlocka i Watsona mám ráda, tak snad se k ní někdy dostanu :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že jestli máš ráda Doylovy příběhy, tahle kniha by pro Tebe mohla být to pravé ořechové :) Snad se k ní tedy dostaneš! :)

      Vymazat
  8. Moc pěkná recenze, a kniha mě láká :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Nemůžu si pomoct, ale ten koláč vedle knihy vypadá skvěle! Recenze je taky moc pěkná jako vždy, ale koláč mě velmi zaujal :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :D Je to můj dosud největší pekařský výtvor, takže jsem na něj i po té době docela hrdá :D Jedná se o Apple pie podle časopisu Apetite - a doporučuju :)

      Vymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...