Čas nabral podezřele zběsilé tempo. Připadá mi, jako by tomu byl nejvýše měsíc, co jsem publikovala shrnutí druhého semestru, a on už je to více než týden, co jsem uzavřela semestr třetí. Tímhle tempem dostuduji dřív, než bys řekl Freud pozpátku a naučil lachtana tleskat. Ale dost už řečí. Pojďme se podívat na to, co s sebou třetí semestr na vysoké přinesl.
Nuda není zdráva – tak si přiber práva
Ano, čtete dobře. První semestr byl natolik pohodový, že jsem se rozhodla podat přihlášku na další vysokou školu. A protože můj anděl strážný má odjakživa poněkud zvrácený smysl pro humor, podařilo se mi dostat přes přijímačky a od září tak kromě psychologie studuji ještě práva. A světe div se, ono to jde.
Přes semestr jsem to, že mám dvě školy, prakticky nepoznala. Jezdila jsem si domů ve středu a celou dobu jsem přemýšlela, v čem je háček. Ve zkouškovém, přátelé. V tom je přímo hák. Naplánovat si zkoušky tak, aby měl člověk rozumnou dobu na zotavení před začátkem dalšího semestru, zároveň měl na všechno dost pokusů a ještě se stačil v mezičase vyspat, to je úkol přímo nadlidský.
A tak jsem se vydala na výpravu, která při pohledu do kalendáře působila vyloženě sebevražedně. Věřte, že mít na 107 otázek ze Státovědy jedno odpoledne opravdu není žádný med. Ale podařilo se mi zkouškové přežít ve zdraví, se slušným průměrem a bez ztráty vyhlídek na červený diplom. Co víc si přát?
Trochu toho psycha, ať se mi líp dýchá
V mých prioritách ovšem stále s přehledem vítězí psychologie. Už ji studuji rok a půl a stále nemůžu uvěřit tomu, jaké mám štěstí. Není to snadné a někdy mám pocit, že zhynu bídnou smrtí pod hromadou rozepsaných seminárek, ale stojí to za to. Strašně mě to baví, a i když mi některé předměty způsobují vrásky (kromě statistiky teď nově také metodologie), neumím si představit, že bych měla studovat cokoli jiného.
Skvělých zážitků mám na román, zmíním tedy jen některé. Začátek semestru se nesl ve znamení přípravy integračního kurzu pro prváky, který rozhodně stál za to. Navíc jsem se z něj vracela se skvělým pocitem, že i studenti v prvním ročníku vypadají jako skvělá banda. Byla to také parádní příležitost někam vyjet se spolužáky – v tak hojném počtu se přeci jen až tak často nesetkáváme, i když pravidelná pivní posezení samozřejmě poctivě dodržujeme. Skvělé bylo také společné slavení Vánoc.
V letošním semestru mě také čekal psychosociální výcvik, ve kterém jsme měli možnost zažít si některé terapeutické techniky na vlastní kůži. Až budu velká, chci být terapeutka. Tak.
Kromě školy navštěvuji také Kurz krizové intervence. Zatím mám za sebou polovinu lekcí a opět jsem naprosto nadšená. Jak hodiny zaměřené na telefonickou krizovou intervenci, tak hodiny zaměřené na intervenci tváří v tvář rozhodně stojí za to a odnáším si z nich hromady skvělých zkušeností. Jen si musí dát pozor, abych je neaplikovala na své nepsychologické kamarády. Mají na to nos.
Také v tomto semestru se navíc snažím navštěvovat co nejvíce praxí, i když při studiu dvou škol na ně nemám tolik času, co bych ráda. V současné době mám tři. Stále docházím na onkologii a pokračuji také jako asistentka dětí s poruchou autistického spektra. Nově jsem pak začala navštěvovat také psychiatrii, kde se spolužačkou vedeme hodiny muzikoterapie pro pacienty s poruchami nálad. Praxe mě baví snad ještě víc než škola samotná a v nejbližší době bych si ráda přibrala ještě nějakou další. Ale uvidíme.
Kdo chce šťastný býti má s psychology žíti
Kromě přibrání další školy mě v tomto semestru čekala ještě jedna zásadní změna, a to stěhování z koleje na privát. Soužití pěti (skoro)psychologů a jedné medičky probíhá zatím podezřele hladce, snad je to tím, že se řídíme desaterem poklidného soužití.
1. Hladinu čokolády v krvi vysokou udržovati
2. Záchod a nádobí po sobě mýti
3. Cizí jídlo nejísti, a když, tak rychle dokoupiti
4. Spící lidi nebuditi
5. Houbičku z dřezu vytahovati (to mi dělá trochu problém, přiznávám)
6. Knihami svými cizí poličky nezabírati
7. Blbé otázky neklásti (moc často)
8. Písničky do sluchátek pouštěti (vždycky) a smíchy u videí nehýkati (když se druzí učí)
9. O zkouškovém medičku ničím nedrážditi
10. Návštěvy dopředu hlásiti
A jak se daří vám?
Wow! To desatero si musím vytisknout a nalepit u nás na nějaký dobře viditelný místo. Mí spolubydlící mě určitě musí považovat za hroznou semetriku, jak je pořád za něco buzeruju. Možná bysme si k sobě měli přibrat nějakýho toho psychologa, aby nám dělal mediátora ;)
OdpovědětVymazatA opravdu tě obdivuju - skoubit zrovna psychologii a právo, o kterých jsem obou slyšela, že toho mají kvanta na učení, je podle mě úctyhodnej výkon! Teď jsi mě ale tak vydeptala, že pro dnešek končím a jdu poctivě studovat. Statistiku ;)
Jen si nemysli, on takový psycholog mediátor taky není zrovna výhra. Věta "už zase jsi pasivně agresivní" i z mírumilovného jedince po čase udělá aktivně agresivního :D
VymazatA hodně štěstí se statistikou! :)
To desatero je výborný, fakt! :D Hlavně to deváté pravidlo mě pobavilo. :D :)
OdpovědětVymazatA tedy klobou dolů před tím, že takhle studuješ dvě školy a k tomu obě dle mého názoru dost těžké. To jsi vážně šikovná, obzvlášť když k tomu máš ještě ty praxe a jiné aktivity! :)
Já osobně s vysokou školou ještě zkušenosti nemám, teprve budu teď maturovat a když mě někam vezmou, tak mě ta vysoká od podzimu čeká taky. Zatím se na to vlastně i dost těším. Přece jenom to bude něco nového, úplně nová zkušenost, navíc mám pocit, že podobnou změnu prostředí už potřebuji jako sůl. Těším se taky pro to, že bych snad konečně mohla studovat něco, co mě vážně zajímá. :) A tak.
Jinak opravdu milý článek! :)
Budu Ti držet palce, aby vyšla jak maturita, tak přijímačky. Studovat obor, který člověka baví, je hrozně fajn, tak snad se Ti to také podaří :) A na vysokoškolský život se rozhodně těš - když to porovnám se střední školou, připadá mi daleko lepší a navíc mám kolem sebe lidi se stejnými zájmy a koníčky - a to je taky znát ;)
Vymazattybrdo, dve vysoky, a jeste takovyhle! ty musis byt, slecno, Buh!
OdpovědětVymazatOno to není až tak ezvladatelné, jak to asi zní, fakt :) A zrovna kombinace psychologie + práva není až tak neobvyklá :)
VymazatNo tak konečne niekto, kto si vysokoškolské štúdium naozaj užíva, krása. Nič nie je lepšie, ako študovať to, čo ťa naozaj baví. Mne sa to šťastie nedostalo, no bola som aspoň odmenená tým, že po technicky zameranej VŠ som si okamžite našla výborne platenú prácu, za pár rokov som dosť našetrila a potom to všetko precestovala a teraz kariérne zameranie mením. Takže vlastne žijem svoj sen, len tak trochu okľukou. Ale nesmierne držím palce ľuďom s entuziazmom a chuťou do práce, super. Veľmi držím palce aj na nohách, nech vyjde v živote všetko, čo si zaumieniš :)
OdpovědětVymazatJá vždycky záviděla lidem nadšeným do programování - ti to mají spojené, dobrý plat a práci, která je (snad) bude bavit. V každém případě určitě souhlasím s tím, že studovat vysněný obor je ta nejlepší věc na světě. Trochu jsem se bála, že budu s každým absolvovaným semestrem postupně ztrácet iluze, ale zatím naštěstí neztrácím ;)
VymazatPřeji Ti aby změna kariérního zaměření proběhla k Tvé plné spokojenosti a trochu Ti závidím to cestování - mám ohromný seznam destinací, které bych jednou ráda navštívila, tak doufám, že se mi podaří podívat alespoň do některých z nich :)
Taky bych po střední chtěla jít na psycholožku:) A je super vidět, že vysoká škola vůbec někoho baví:D
OdpovědětVymazatTak to budu držet palce, aby to vyšlo! :) Já znám o hodně víc lidí, které studium baví, než těch, co to mají naopak, ale možná je to fakt tím oborem :) Tak snad se Ti podaří dostat na školu, na kterou budeš chtít :)
VymazatSkvělý článek :D
OdpovědětVymazatJá jsem teď ve druháku na gymplu a na příští rok si mám vybrat semináře. Jen tedy ještě úplně nejsem rozhodnutá, které by to být měly. Smím se zeptat, jaké semináře jsi měla ty a jak to ovlivnilo tvoje rozhodnutí o výběru vysoké školy? :)
Já měla psychologii vyhlídnutou už od prvního stupně gymplu, takže jsem měla jasno ještě před tím, než jsem vybírala semináře :) Vzala jsem si Základy společenských věd a Biologii (kvůli přijímačkám) a pak semináře z programování a literatury, protože mě obě tyhle oblasti bavily. Informatika se navíc vždycky hodí :)
Vymazatsuper clanek, tyhle tvoje shrnovacky po semestru a onfo o skolach miluju. taky mi prijde vzdycky nejhorsi zkouskovy. letos jsem mela sedm zkousek ve ctyrech dnech. lahoda :-D ty praxe zni skveleee! pis o skole casteji :)
OdpovědětVymazatNo, nevím nevím, podle mě je jedna oslava psychologie za půlrok dostačující :D Ale jsem moc ráda, že Tě ty články baví, snad budu mít ještě pár let o čem psát :)
VymazatA 7 zkoušek ve 4 dnech, ty jo, to si neumím představit - mě k panice stačilo když jsem měla za týden 4 :D
Wau, obdiv, ty toho inak veľa stíhaš.:) Hádam sa ti bude naďalej takto dariť a štúdium ťa bude baviť, vyzerá to, že sa učíš zaujímavé veci. Inak desatoro a ten obrázok so psom nemajú chybu.:D
OdpovědětVymazatDoufám, že mě to nadšení nepřejde - ale když mě neodradila statistika, myslím, že už snad nic :D A obrázek se psem mě taky dostal, když jsem ho viděla poprvé - měla jsem ho i jako pozadí plochy, ale rozlišení na to nebylo stavěno :( :D
VymazatSkvělý článek :) Souhlasím, čas utíká zběsile rychle, tak rychle, že mě ani moc času na zotavenou a odpočinek před dalším semestrem, nezbylo. Každopádně máš můj obdiv, že zvládáš studovat dvě VŠ současně a ještě k tomu práva, která jsou nejspíš dost náročná :) Hlavně ti přeji hodně štěstí i v dalším semestru :) A to desatero mě vážně pobavilo :)
OdpovědětVymazatOno to s tou obtížností práv není tak horké, minimálně v prvním semestru :) To už je přeci jen náročnější ta psychologie - jak z hlediska zkoušek, tak z hlediska průběžné práce. Ale třeba se to ještě otočí. :)
VymazatSuprový článek!
OdpovědětVymazatA já si tady dělám hlavu, že se musím naučit asi u devíti předmětů tak dvacet stránek za týden. I když on to není úplně med, ale někdo je na tom hůře. :) Ale nějak zvládnout se to dá vždycky. :D :)
Desatero je peckový, hlavně první pravidlo, které by mi vůbec nedělalo potíže dodržovat. :D Tak pokud se objevíš na plzeňském srazu, doufám, že žádné intervence praktikovat nebudeš. :D ^^
Ono jde taky o to 20 stran čeho, někdy stačí stránek 10 a člověku jde hlava kolem :)
VymazatPrvní pravidlo je základ, na tom stojí veškerá harmonie našeho soužití :D A pokud se dostavím, pokusím se své intervence omezit na minimum ;)
Super článok!! :) Tak ja si neviem ani predstaviť mať dve školy. :D A k tomu ešte toľko praxe. A čo vlastne robíš na onkológii? Lebo to mi príde skôr ako medická prax teda. Musíš byť riadna šikulka, keď všetko stíhaš a ešte aj ašpiruješ na červený diplom. :) A to desatoro je skvelé. My síce na priváte žiadne nemáme, ale žije sa nám dobre, bez konfliktov a veľa sa smejeme, takže je to tiež okej. :)
OdpovědětVymazatNa onkologii to je spíše o komunikaci a podpoře pacientů než o nějakém lékařském přístupu :) A s tím červeným diplomem to nebude tak horké, myslím, že se k němu nakonec stejně nedostanu...ale je pěkné, že mám ještě pořád naději :D
VymazatA je super, že máte nekonfliktní soužití! :) Nám se zatím také daří udržovat dobré vztahy, tak snad to vydrží, stěhovat by se mi ani trochu nechtělo ;)
Ja som mala veľké šťastie s tým ubytovaním. :) Naozaj sme sme si sadli. :) A je to kúsoček od školy, takže ani mne by sa nechcelo sťahovať preč. :)
VymazatTak to mi nenapadlo, ale asi mi to malo dôjsť. Pacienti určite potrebujú podporu. Ale na ten diplom ti budem držať palce. :)
Naprosto skvělý článek! :) Upřímně tě obdivuju. Řekla bych, že zrovna psychologie a práva jsou jedny z úplně nejtěžších oborů, a ty si je vezmeš rovnou oba. :D Jsem fakt ráda, že tě tvůj obor tolik baví, to se vidí málokdy :)
OdpovědětVymazatJe fakt, že když mě studium baví, hodně to pomáhá a i ty studijní materiály se procházejí tak nějak snáze :)
VymazatDovolím si upozornit na jednu zákeřnost tohoto studijního systému. Ve chvíli, kdy se jednu školu rozhodneš ukončit jinak než řádně (tj. třeba tě vyhodí, nebo se prostě jen nezapíšeš do dalšího semestru), Přičtou se ti roky zde odstudované k řádné době studia. Muže se pak stát, že po tobě budou chtít studium platit, protože budeš mít vyčerpanou dobu pro bezplatné vzdělávání.
OdpovědětVymazatTaky jsem studoval dvě školy, ale ve finále si člověk stejně musí vybrat jednu, které dá přednost. Zpětně si myslím, že je lepší netříštit síly a soustředit se na jeden obor a v tom se snažit dělat třeba i něco navíc, než co vyžaduje škola.
To s těmi poplatky vím a s doplácením tak nějak počítám. Přeci jen psychologie je pro mě pořád přednější a tak si v případě potřeby práva přeruším/rozložím tak, abych byla schopná první obor zvládat bez větších potíží...takže ve výsledku budu pravděpodobně prodlužovat :)
VymazatS tím, že jedné škole je třeba dát přednost souhlasím, sejně tak s děláním něčeho navíc. Ve chvíli, kdy by mi práva znemožňovala docházet na takové množství praxí, na jaké chci, asi bych v jejich studiu nepokračovala. Zatím ale opravdu nejsou časově náročná a studuji je spíše místo brigády, kterou bych si v případě studia jedné školy pravděpodobně našla. Zatím obě školy současně studuji spíš na zkoušku, a pokud bych ve druhém semestru přestávala stíhat, práva bych si zrušila :)
Teda studovat práva a psychologii současně... psycho!
OdpovědětVymazatDve školy a ešte k tomu psychológia a právo? :D No máš môj obdiv, ja by som sa na to nedala, ani keby ma chceli zdrať z kože. Som rada, že dávam editorstvo a už aj nad tým niekedy plačem, pretože ja veľmi nie som typ, čo sa zbožňuje furt len učiť a učiť. :D Keď ide do tuhého, ako naschvál ma baví všetko iné, len nie učenie. :D
OdpovědětVymazatDo učení se nejspíš chce málo komu :D I když mě studium baví, o zkouškovém ty předměty najednou vypadají dost příšerňácky...i proto často čtu povinnou literaturu až když je po zkouškách :)
Vymazat