Morální dno je z betonu

19 Comments
Spisovatel Ian McEwan je čtenářům známý zejména díky svému románu Pokání, který se dočkal i velmi úspěšného filmového zpracování. Tvorba tohoto autora je ale daleko rozsáhlejší a i v češtině již vyšla celá řada jeho knih. A na jednu z nich – Betonovou zahradu – jsem se už pěkně dlouho chystala. Zabývá se totiž tématem, které není v literatuře až tak obvyklé, o to je ale znepokojivější – incestem.

Čtveřice sourozenců přijde o oba rodiče. Jejich příbuzní jsou již také po smrti a nezbývá tak nikdo, kdo by se o ně postaral. Rozhodnou se tedy vzít svůj život do vlastních rukou a v prázdném domě po rodičích tak žijí úplně sami. Bez pravidel a bez dozoru dospělých.



Ian McEwan napsal knihu, která si přímo říká o freudiánskou analýzu. Prázdný dům bez autorit je v jeho podání hřištěm pro Id – pudovou složku osobnosti. Stránku po stránce se hrdinové knihy čím dál hlouběji noří na morální dno, kde už neexistují žádné bariéry ani společenské normy.

Kniha v některých aspektech připomíná známý román Pán much. Na rozdíl od Goldinga se však McEwan nezaměřuje na agresi, ale především na sexuální pud. Rozhodně se ale v knize nevyžívá v barvitém popisu nechutností. Jeho spisovatelský styl je velmi strohý, skoro až popisný, a ani sexuálních scén v knize není tolik, kolik jsem čekala. I přesto (a nebo snad právě proto) jsou popisované události velmi působivé a ještě dlouho po dočtení jsem ze sebe nemohla setřást nepříjemný pocit znepokojení.
 
"Jaký to má smysl?" zeptal jsem se. Julie pokrčila rameny a usmála se. Měla na sobě vybledlé džíny s nohavicemi vyhrnutými nad kolena a rozepnutou košili přes horní díl bikin. Do vlasů si uvázala modrou stužku a druhou držela v ruce, obtočenou kolem prstu.
Velkým kladem knihy jsou také výborně napsané postavy, které mě po celou dobu čtení naprosto fascinovaly. Na rozdíl od Pána much, ve kterém sledujeme úpadek chlapců, kteří nejprve působí zcela normálně, na postavách Betonové zahrady je něco špatně už od samého začátku. Od prvních stránek v jejich chování probleskují temné aspekty jejich povahy, které jako by jen čekaly na příležitost se naplno projevit.

Především na Jackovi, vypravěči příběhu, je něco znepokojivého. Snad je to právě bezkrevnost jeho popisu událostí, ve kterém téměř úplně chybí byť jen náznak jakýchkoli emocí. Špínu, puch, bolest, sexuální touhu, vše popisuje stroze, bez citového zabarvení. Tím hrůzněji paradoxně některé situace vyznívají a Jack díky své bezemočnosti působí skoro až psychopaticky. 




Hlavní dějová linka není nijak komplikovaná. Spíše než o vyprávění příběhu se jedná právě o zachycení postupného rozkladu hlavních hrdinů. I přesto ale příběh postupně graduje až k výbornému závěru, který mi prakticky vzal dech. Líbilo se mi i to, že autor děj tak docela neuzavřel a nechává čtenáře, aby si další vývoj událostí domyslel sám.

I když Betonová zahrada rozhodně není kniha, ke které bych se chtěla vracet, jsem ráda, že jsem si na ni udělala čas. Zaujala mě dokonce více než známá klasika Pán much, a to především proto, že na mě oproti zmíněnému románu působila realističtěji. Jen se před čtením knihy připravte na to, že je to opravdu intenzivně znepokojivý příběh, ze kterého nejspíš po dočtení nebudete mít zrovna dobrý pocit. 


Název:  Betonová zahrada
Autor:  Ian McEwan
Překlad: Ladislav Šenkyřík
Počet stran: 160
Rok vydání: 2015
Vydalo: Odeon

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

19 komentářů:

  1. Fiadh16. června 2016 v 18:52

    Tuhle knihu mám na seznamu už dlouho, ale ještě jsem se k ní neodhodlala a nevím, jestli vůbec někdy odhodlám. Děkuji za zajímavou recenzi!
    fiamorisrunning.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar16. června 2016 v 19:55

      Myslím, že za zkoušku to stojí :) Je to hodně netradiční čtenářský zážitek, jedna z těch knih, na které se (alespoň podle mě) špatně zapomíná :)

      Vymazat
  2. Kristýna, The Book Talk Blog16. června 2016 v 21:23

    Betonová zahrada mě hodně láká, ale četla jsem od autora Cizince ve městě a pamatuji, jak těžko jsem se tím prokousávala, takže s jeho dalšími tituly zatím váhám..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar16. června 2016 v 22:37

      Cizince jsem nečetla, takže nemohu srovnávat, Zahrada se mi ale četla docela dobře - a navíc je fakt kratičká, takže ji má člověk i za chvilku přečtenou :) Ale nevím, jestli ti autorův styl nesedne, možná by to ani u této knihy nebylo jiné.

      Vymazat
  3. Hanka the bookworm16. června 2016 v 21:30

    Páni, tak to mě tedy docela zaujalo. Mockrát díky za tip, po knize se asi podívám.
    Měj se báječně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar16. června 2016 v 22:39

      Taky se měj krásně :) A jsem ráda, že kniha zaujala :)

      Vymazat
  4. Zuzana Boháčová (Wish)16. června 2016 v 21:54

    Před pár roky jsem ji četla, ale popravdě jsem čekala něco víc. I když ve své době musela být knížka skandální. Znepokojivá rozhodně je. Možná na mě ale byla moc krátká... Hm, asi si budu muset dát re-reading. :) Popravdě si spíš než na knížku vzpomínám na film. Jeho zpracování na mě zapůsobilo víc nepříjemně... Jinak pokud někoho lákají podobně zkažené knížky, rozhodně doporučuju O holčičce, co si ráda hrála se sirkami! Zhltla jsem ji během jednoho dne a zůstala ve mně dodnes... a že už je to taky nějaký čas, co jsem ji četla. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar16. června 2016 v 22:51

      Film jsem ještě neviděla, ale rozhodně se na něj chystám, věřím, že bude skvělý! :) A díky za doporučení knihy O holčičce, rozhodně se po ni podívám - přiznávám, že o ní slyším poprvé :)

      Vymazat
    2. Zuzana Boháčová (Wish)17. června 2016 v 22:20

      Herečka Charlotte Gainsbourg je zárukou, že film, ve kterým hraje, bude zvrhlý. :D Není zač za tip. Jsem ráda, že jsem mohla něco doporučit. Já se o ní dozvěděla díky knížce Petry Soukupové - Marta v roce vetřelce (hlavní hrdinka čte všechno možný, takže to je taková studnice knižních tipů :)) a od tý doby, co jsem ji přečetla, marně doufám v druhé vydání, nebo aspoň dotisk, protože je nesehnatelná...

      Vymazat
  5. Lenka17. června 2016 v 14:43

    Na tuhle knihu jsem zatím neměla odvahu :D Ale svým doporučením jsi mě dost nahlodala. Mimochodem zaznamenala jsem, že teď hrají Betonovou zahradu jako divadelní hru ve Švandově divadle, to bude asi síla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar18. června 2016 v 19:51

      O divadelní hře jsem neslyšela, ale věřím, že musí být skvělá! Jen škoda, že je pro mě Praha trochu z ruky :) A Betonovou zahradu rozhodně doporučuju vyzkoušet, i když trocha odvahy bude nejspíš třeba :)

      Vymazat
  6. Rachel Roo19. června 2016 v 16:14

    tu jsem ted nekde videla ve sleve, jak to tak ctu, asi se pro ni vratim ... :)

    OdpovědětVymazat
  7. E~19. června 2016 v 20:13

    Jo, to mám taky už dlouho na seznamu. A když vidím, jak je to útlé... Stejně tak film. Přečíst, zkouknout... Třeba to i stihnu během léta, tohle bych si fakt ráda přečetla a neustále na to zapomínám... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar19. června 2016 v 20:53

      Jooo, taky mám léto vyhrazené na knižní resty :) A tahle knížka nezbere víc než jedno odpoledne, takže určitě doporučuju :) ;)

      Vymazat
  8. Emma J.20. června 2016 v 16:03

    O autorovi slyším prvně, nějak mě minul, ale hned jdu knihu objednat. Opravdu hodně mě zaujala tvoje recenze.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar21. června 2016 v 23:10

      To jsem ráda! :) Tak snad se Ti kniha bude líbit!

      Vymazat
  9. Šárka Fofoňková23. června 2016 v 22:31

    Knihu mám také na seznamu. Těch knih je tolik a seznam neustále narůstá :))

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)