sobota 25. května 2013

~ Day 01: Oblíbená kniha

(O co v tomto meme vlastně jde? Dozvíte se ZDE)

Páni...první den a hned taková záludná otázka? :) Vybrat ze seznamu přečtených knih tu jedinou nejoblíbenější je tedy daleko tvrdší oříšek, než jsem předpokládala. Problém je v tom, že v mém případě tahle volba dost závisí na momentální náladě. Jsou chvíle, kdy mi srdce plesá při vzpomínce na Harryho Pottera, jindy je to zase něco jiného...

Nakonec jsem se rozhodla zvolit Idiota od ruského spisovatel Dostojevského. A proč je právě tahle kniha na špici mého žebříčku? Důvodů je hned několik.

1) Myšlenky, které se v knize objevují, jsou mimořádně nadčasové a kniha mi poskytla i spousty a spousty námětů na přemýšlení. Dostojevského názory na tehdejší ruskou společnost jsou snadno přenosné i do dnešní doby a je zajímavé si uvědomit, jak málo se mění povaha lidí nezávisle na pokroku.

2) Líbila se mi propojenost mezi knihou a Dostojevského životem. Dostojevský byl totiž odsouzen na smrt, ale naštěstí byl tento verdikt v poslední chvíli změněn. V Idiotovi se zkušenost s očekáváním jisté smrti výrazně promítá a v některých rozhovorech autor své vzpomínky přímo vypisuje

3) Postava knížete Myškina je podle mého nejkouzelnější postava, jakou kdy který autor stvořil. Morálně čistý člověk postaven přímo doprostřed zkažené společnosti tvoří zajímavý kontrast. Kniha sice nese název Idiot, ale podle mě měl Myškin ze všech postav nejrozumnější náhled na svět. To, jak se snažil v každém hledat to dobré, sice působilo na ostatní poněkud podivně, ale já myslím, že lidé, kteří dokáží v každém najít něco pěkného jsou daleko moudřejší než ti, kteří překotně soudí.

4) Děj má mnoho vrstev a je obdivuhodné, jak Dostojevský dokáže rozvíjet příběhovou linii na tolika místech najednou aniž by čtenář ztratil nit. Příběh sám se mi také velmi líbil, i když se setkávám i s ohlasy, že se v celé knize nic neděje... No, podle mého děje, a hodně :)

5) Dostojevský si umí skvěle vyhrát s charaktery postav a právě v idiotovi podle mého tohle své umění dovedl k dokonalosti. Postavy jsou úžasně plastické a jejich jednání je úžasně promyšlené. I ta nejnepatrnější vedlejší postava má propracovaný charakter a její chování mu odpovídá.

Myslím, že bych toho určitě vymyslela ještě spoustu. Například originální pojetí milostného trojúhelníku, věrný popis Petrohradu a charakteristická atmosféra knihy... ale myslím, že i předchozích pět bodů jako doporučení naprosto stačí. Pokud necítíte vyložený odpor ke klasické literatuře a nevadí vám sem tam sáhnout po trošku "těžší" knížce, určitě Idiota zkuste :) Pokud vám nesedne, vždycky můžete přestat číst :)


Román Idiot se řadí k nejznámějším dílům ruské literatury. Mladý kníže Myškin, zcela zchudlý a postižený epilepsií, prožije po návratu ze švýcarského sanatoria tak podivuhodné příběhy, že upadne znovu do své duševní nemoci. Setkává se s kupcem Parfjonem Rogožinem, kterého jeho žárlivost dovede až k vraždě milované Nastasji. Kníže však v něm vidí především nešťastného člověka a soucítí s ním. Sám se psychicky zhroutí. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho dobrotu, označují Myškina za idiota, ačkoli ten má v sobě tolik vnitřní ušlechtilosti a lidskosti, že se tím vymyká svému okolí. Myškin okouzluje svou nevinností a vyrovnaností - autor představuje hrdinu jako člověka, který by mohl povznést svět; jemomže Myškin svou filozofií pokory a všelásky přivádí do neštěstí i ty, které miluje, a nakonec sám sebe…

1 komentář:

  1. Dostojevského mám velice ráda, jeho Zločin a trest jsem si zamilovala. A můžu s klidem tvrdit, že je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je zvláštní, že jsem se v té době, kdy mě Dostojevský uchvátil, nepustila do Idiota. Asi bych to měla někdy napravit :-)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...