středa 30. července 2014

Co mi dalo knižní blogování

Nejprve trocha historie :) 

Od doby, kdy jsem si založila svůj první blog, uplynula už pěkná řádka let. Bylo mi přibližně deset a cítila jsem neodolatelnou touhu sdílet se světem třpytivé obrázky poníků. Jak jsem rostla, zvyšovaly se i mé blogerské ambice. Od třpytivých poníků jsem postupně upustila a zkopírované texty z internetu nahradily krátké výkřiky z mého života, které svou formou připomínaly deník.

Postupně jsem začala mít pocit, že můj život není dostatečně zajímavý, a tak jsem si některé události upravovala k obrazu svému. Jako věčná jedničkářka jsem psala sáhodlouhé články o tom, jaká bude třídní schůzka zase průšvih, nebo o tom, jaká je matematika zbytečná pavěda. Postupně jsem od pouhého přikrášlování skutečnosti přešla ke komplexnější tvorbě. Začala jsem psát fanfiction na Harryho Pottera a překládat povídky zahraničních autorů.



Ale ani to mi dlouho nevydrželo. Při brouzdání světem internetu jsem narazila na blog Knižního nekonečna a nápad psaní recenzí mě nadchl na první pohled. Zahodila jsem všechny své staré adresy a pustila se do blogování o knihách. Konečně jsem měla pocit, že jsem se v něčem opravdu našla. 

První recenzi jsem publikovala před více než čtyřmi lety. Připadá mi až neuvěřitelné, že mě to stále ještě baví . Pro člověka, který u ničeho dlouho nevydrží, je to skoro zázrak. Částečně tomu dopomohlo i to, že už na psaní nejsem sama - díky eM., ve dvou se to vážně lépe táhne :) Dalším podstatným důvodem je to, kolik jsem si toho z blogování o knížkách za ty roky odnesla. A právě o tom bude tento článek. 

1. Zlepšení schopnosti vyjádřit se

Psaní recenzí mě donutilo naučit se srozumitelně formulovat své myšlenky. Nestačí napsat jen to, zda
se mi kniha líbila nebo nelíbila, ale i proč to tak je. Všímám si věcí, které jsem dříve přehlížela. Stále se mi často stává, že dlouze zírám na rozepsaný odstavec s pocitem, že se mi absolutně nedaří vystihnout to, co se snažím říct - ale už zdaleka to není tak často jako na začátku.



2. Poznávání nových lidí

Setkávání s jinými knižními blogery je na tom všem asi nejlepší. Není nad to posedět s lidmi, se kterými vás spojuje stejný koníček. S lidmi, kteří chápou vaši posedlost shromažďováním knih a jejich neustálým přerovnáváním v knihovně. Donutit se opustit skořápku internetové anonymity a vydat se na knižní sraz mě sice stálo spoustu přemáhání, ale rozhodně to stálo za to. 



3. Produktivní prokrastinace

Blogování o knihách je také výborným způsobem, jak odkládat povinnosti a zároveň se naučit něco nového. Taková produktivní prokrastinace. Kromě samotného psaní jsem si znovu procvičila HTML, naučila jsem se pracovat s několika různými programy na úpravu fotografií a získala i spoustu dalších užitečných dovedností. Skvělých knižních blogů totiž existuje velká spousta a  člověk má tak neustále motivaci ke zlepšování. 

4. Nekonečný seznam knih k přečtení

Vzhledem k průměrné délce lidského života byla šance, že se mi podaří stihnout přečíst všechny knihy, co bych ráda, odjakživa mizivá. Od doby, co jsem se začala věnovat blogování, je ale ještě nižší. Upřímně řečeno, v současné době pochybuji, že se mi podaří seznamem prokousat alespoň k polovině - tím spíše, že se pořád rozšiřuje. Díky recenzím od ostatních blogerů se totiž často dostávám ke knihám, které bych nejspíš jinak přešla bez povšimnutí. A to ani nemluvím o stránkách jako goodreads nebo databazeknih, které tipy na čtení přímo přetékají. Rozšířila jsem si obzory o několik nových žánrů, a rozhodně toho nelituji.



5. Recenzní výtisky

Nakonec nemohu nezmínit i recenzní výtisky. Ačkoli by mě blogování bavilo a naplňovalo i bez nich, je to určitá forma ocenění toho, že energie, kterou do blogu vkládám za něco stojí. A konec konců, kdo by si nechtěl přečíst dlouho očekávanou knihu ještě dříve, než se oficiálně dostane na pulty knihkupectví :) 
A co vy? Uvažovali jste někdy o založení knižního (a nebo jiného) blogu?
A pokud už nějaký blog máte - co považujete za jeho největší plus? :) 

32 komentářů:

  1. Naprosto s Tebou souhlasím :) Teda třpytivé poníky bych do Tebe neřekla a lhát že se nestydíš! :) Já si vymýšlet nemusela můj život byl občas absurdní i tak :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dodnes se na ty poníky chodím dívat, abych si připomínala hříchy mládí. A taky proto, abych měla pochopení pro výstřelky "mladší generace" :D

      Můj život byl nudný až běda - a až s odstupem času dodávám: Naštěstí :) :D

      Vymazat
  2. Podobný článek jsem také psala a ve veliké většině s tebou souhlasím. :-)
    Moc pěkný článek. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Odpovědi
    1. To jsem ráda! :) Zvlášť od Tebe pochvala opravdu potěší :)

      Vymazat
  4. Fíha, blogování o knihách už čtyři roky? To je panečku zasloužený věk pro knižní blog! Ty důvody jsi sepsala moc hezky. Já mám ještě jeden - díky napsání recenze si moje hlava děravá většinou knížku zapamatuje lépe než bez ní a nemusím po měsíci pracně lovit v paměti, o čemže jsem to vlastně četla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blog jsem za tu dobu stihla změnit - na téhle adrese fungujeme s eM. teprve něco přes rok :) A to s tím zapamatováním je taky pravda - knížky, které jsem recenzovala, si taky pamatuji tak nějak živěji než ty ostatní :)

      Vymazat
  5. Mluvíš mi z duše! A o tom přesně mluvím! Existuje někdo, kdo má stejné problémy jako já! Yaaay! Nejsme v tom samy, což je určitě plus:))
    Ve všem se shodujeme!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Člověk má pak při tom oprašování knihovny takový pocit sounáležitosti, že jo? :D

      Vymazat
  6. Aký nostalgický článok! Moje blogovanie vyzeralo podobne, len ja som stále zostala pri tom blogovom denníku a recenziu si napíšem len ojedinele. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já blogy ve formě deníku čtu moc ráda - ale mně tahle forma blogování zkrátka až tak nesedla :) Neměla jsem ponětí, o čem psát, a vlastně ani pořádně jak to psát, u toho recenzování jsem si přeci jen tak nějak jistější :)

      Vymazat
  7. Moc pěkně sepsané, ale jako mohla bys sem občas nějakýho poníka tady dát... ,-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta třeba sem jednou nějaký přikluše ;) :D

      Vymazat
    2. Souhlasím, taky chci třpytivého poníka :D Ale jinak já mám asi nejraději srazy :-) Jelikož jsem na začátku, vyjadřovat se stále neumím, recenzní výtisky nedostávám a z nepřečtených knih mám spíše depresi. :D

      Vymazat
    3. Važte slova, dámy! :D Já vám poníka klidně pošlu, ale věřte, že příliš velké množství poníků škodí zdraví :)) A deprese z nepřečtených knih mívám taky :) :D

      Vymazat
  8. Moc pěkně napsané, musím říct, že se vším, co tu píšeš, souhlasím. :) Mě blogování o knihách chytlo před nějakou dobou a chci u toho už zůstat. Je to pro mě ta nejlepší věc, o které ráda píšu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu a ať se Ti s blogem daří! :)

      Vymazat
  9. Teeeda ctyri roky je dlouha doba :) a to s tim rozepsanym odstavcem znam, jen na tvych recenzich to pak vubec neni poznat :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, občas si říkám, že tam trochu té kostrbatosti i přes veškerou snahu zbylo :) Ale na druhou stranu, vždycky je co zlepšovat :)

      Vymazat
  10. skvělý článek :) U mě se blogování projevilo především tím wishlistem. Pořád projíždíš cizí blogy, různé stránky a tak... až je z toho slušná hromádka k přečtení. Občas mi i chybí to, jak jem kdysi byla schopná přijít do knihovny a nevědět, co si půjčit, protože jsem nic neznala. :D Teď přijdu a díky recenzím ostatních blogerů sypu kolem rozumy (tohle je dobré, tohle blbě končí, v téhle knížce je hrdinka strašně ufňukaná, ...), aniž bych cokoli z toho četla :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky to tak mám! :D Sebevědomě odrazuji kamarádku od čtení knížky s tím, co všechno je tam špatně ... a nikdy jsem ji neotevřela. Ale už se to snažím to omezovat a kritizovat opravdu jen to, co jsem četla - protože jsem zjistila, že můj vkus ne vždycky odpovídá vkusu ostatních recenzentů :)

      Vymazat
  11. Já sice na svůj blog přidávám recenze na knihy jen občas, ale i tak patřím do skupiny knihomolů :D Velice mě lákají ty recenzní výtisky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak budu držet palce, aby se Ti podařilo navázat nějakou pěknou spolupráci! :)

      Vymazat
  12. Bezvadný článek :) S tím se nedá nesouhlasit. Nejlepší je bod č. 3 - produktivní prokrastinace - naprosto výstižné :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen ve zkouškovém je i ta produktivní prokrastinace trochu na škodu :D Ale co, my odolní zvládáme pracovat pod tlakem! :))

      Vymazat
  13. Super článok.:) Súhlasím, tiež mi blog pomohol vo vyjadrovaní, spoznala som nových ľudí a recenzáky sú skvelé.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) A přeju ať těch pozitivních vedlejších efektů blogování přibývá! :)

      Vymazat
  14. Moc hezký článek!! :)) Mně taky nejvíc uklidňuje, že nejenom já jsem ten exot, co hromadí knihy a je schopen jet přes celou Prahu kvůli prvnímu vydání Lolity, což zabere celé odpoledne:) S tím seznamem četby stále bojuju:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. První vydání Lolity bych taky brala!! :)

      Vymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...