Dostatek
zdravotně nezávadné pitné vody je v naší společnosti vnímán prakticky
jako samozřejmost. Od zdánlivě nekonečné zásoby vody nás totiž dělí
pouhé otočení vodovodním kohoutkem. Pijeme ji, myjeme se v ní, pereme v
ní prádlo, splachujeme s ní toalety. V Praze vycházela v roce 2015 denní
spotřeba vody na jednu osobu na 106 litrů, což rozhodně není málo. A
teď si představte, že byste museli žít ve světě, kde je voda k dispozici
na příděl. Nic moc, že?
Kniha
Strážkyně pramene se odehrává v daleké budoucnosti, kde vlivem
globálního oteplování došlo k rozšíření oceánů a tím i k razantnímu
úbytku pitné vody. Zbylé zásoby má pod kontrolou armáda, civilnímu
obyvatelstvu je voda k dispozici pouze na příděl a lidé jí rozhodně
nemají nazbyt. Uprostřed toho všeho dospívá mladá dívka Noria, která se
chystá po vzoru svého otce složit zkoušky a stát se čajovou mistryní.
Kromě tajů přípravy čaje se ale musí naučit nést ještě jedno tajemství –
daleko nebezpečnější.
Dystopie,
kde je hlavní hrdinkou dospívající dívka skrývající nebezpečné
tajemství. Zní to jako tuctový příběh, kterých se na knižním trhu v
posledních několika letech vyhrnuly desítky. Opak je ale pravdou. Místo napínavé oddychové četby totiž dostanete poeticky napsaný mnohovrstevnatý román, jehož přečtení ve vás dost možná zanechá stopu na pěkně dlouhou dobu.
Děj knihy plyne velmi pozvolna, a pokud patříte mezi milovníky akčních scén, zde si na své skutečně nepřijdete. Autorka nešetří poetickými popisy a jazyková stránka je pro výsledný dojem ze čtení přinejmenším stejně důležitá jako samotný příběh. Každá věta jako by měla v příběhu své pevně dané místo a celkově jsem při čtení měla pocit, že si autorka dala záležet na každém slově.
V knize se několikrát objevují například opakující se variace jednoho motivu, díky čemuž ve mně zanechalo vyprávění dojem jakési rytmičnosti. Líbilo se mi i to, že celý příběh tvoří takový uzavřený cyklus, kde závěr knihy odkazuje k jejímu začátku. Snad právě pečlivě vyskládaná jazyková složka románu dodává Strážkyni pramene zvláštní, skoro snovou atmosféru. Příběh plyne jako voda, stálým a poměrně stejnoměrným tempem, a já se jím už od první strany nechala pokojně unášet. I přes časté popisy je přitom kniha velmi čtivá a odtrhnout se od ní mi často činilo nemalé problémy. Hlavně posledních několik kapitol, kde dochází k výraznější gradaci děje, jsem přečetla prakticky jedním dechem.
Tajemství
nás omílají tak, jako voda omílá kameny. Na povrchu se nic nepohne, ale
věci, o nichž nemůžeme nikomu říct, dřou a hlodají a život se kolem
nich pomalu obtáčí, přizpůsobuje jim svůj tvar.
Tajemství
rozežírají pouta mezi lidmi. Někdy se domníváme, že je mohou taky
vytvářet. Pokud někoho pustíme do tichého místa, které v nás tajemství
utvořilo, už tam nejsme sami.
Pozornost si zaslouží také dobře vykreslené postavy. Chování jednotlivých aktérů příběhu působilo uvěřitelně a hlavní hrdinka mi byla po celou dobu ohromně sympatická. K realistickému zachycení postav velkou měrou přispělo i pečlivé vykreslení vojenského režimu
a vůbec prostředí, do kterého je celý příběh zasazen - motivy chování
jednotlivých aktérů jsou díky tomu uvěřitelné a smysluplné
I když autorka vystavěla kulisy svého románu na ekologické katastrofě, ochrana přírody není v knize ústředním motivem. Děj
se daleko více točí kolem morálních dilemat a témat jako jsou
přátelství, odvaha a schopnost převzít zodpovědnost za své činy. A právě k morálním dilematům směřuje má jediná výtka. Myslím, že některé otázky, před které byla Noira postavena, by si zasloužily detailnější propracování jejího prožívání.
I přesto ale patří Strážkyně pramene k nejlepším dystopiím, které jsem kdy četla. Jedná se o příběh s nezapomenutelnou atmosférou, o příběh, který plyne poklidně jako voda, ale který ve vás zároveň s každou větou nenápadně zanechá stále patrnější stopu. A nepotřebuje k tomu ani akční scény, ani romantickou zápletku.
Název: Strážkyně pramene
Autor: Emmi Itäranta
Překlad: Michal Švec
Počet stran: 288
Rok vydání: 2014
Vydal: Plus
To zní docela zajímavě, podle obálky bych vůbec netipovala žánr, ale docela mě to zaujalo :)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že Tě knížka zaujala - myslím, že by se Ti mohla líbit! :)
VymazatStrážkyně pramene je nádherná... :-)
OdpovědětVymazatJe! Taky se mi moc líbila :)
VymazatStrážkyně pramene je moje oblíbená kniha, dlouho jsem z ní měla špatný pocit, že je můj život až moc konzumní.
OdpovědětVymazatDívka z venkova
Je fakt, že to člověku v mnoha ohledech otevře oči.
VymazatTuhle knihu jsem zatím nepotkala, ale podle recenze bude určitě zajímavá. Dost jsi mě nalákala, takže si ji napíšu na seznam.
OdpovědětVymazatKateřina
trojtecka.blogspot.cz
Jsem ráda, že kniha zaujala, snad se bude líbit :)
VymazatDystopile bez akčních scén a romantiky, to zní skoro neuvěřitelně :D Určitě se po ní podívám.
OdpovědětVymazatJe jich poměrně málo, ale jsou takové! :)
VymazatNa mňa Strážkyně pramene zapôsobila rovnako, ako na teba. Veľmi sugestívny príbeh a veľmi sugestívny spôsob písania. Som hrozne rada, že som na ňu vďaka Orvokki narazila a prečítala si ju. A po tvojej recenzii mám nutkanie si ju prečítať znovu :-D Len by to chcelo dovolenku špeciálne na čítanie, aby som sa konečne prepracovala cez všetky neprečítané knihy, ktoré mám doma, a na ktoré sa teším :) Ďakujem za pripomenutie tejto skvelej knihy. :)
OdpovědětVymazatTaky jsem se o ní dozvěděla díky Orvokki! :) A jsem ráda, že se Ti knížka též líbila. S tou dovolenou na čtení souhlasím, měla by se zavést :D
VymazatMoc se mi líbí tvoje recenze, jen na pohled jsou velmi propracované! :)
OdpovědětVymazatDěkuju moc za pochvalu! :)
VymazatJedna z mojich najobľúbenejších kníh, moc krásne si o nej napísala. :)
OdpovědětVymazatDěkuji za pochvalu i za doporučení - ke knížce jsem se dostala hlavně díky Tobě :)
VymazatDystopie miluju, baví mě pak polemizovat nad tím, jak by se lidstvo zachovalo, kdyby se ty věci reálně staly. Děkuju za tip, Strážkyně pramene vypadá skvěle.
OdpovědětVymazatNení zač, snad se bude líbit, jestli se k ní někdy dostaneš! :)
Vymazat