Autor: Susan Hillová
Nakladatelství: Metafora
Počet stránek: 143
Vyšlo: 2012
Na základě této knihy byl natočen stejnojmenný film, který do
našich kin dorazil v únoru letošního roku. Snímek ještě před svým
uvedením vzbudil velkou pozornost - a jak by taky ne, když v něm hlavní
roli stvárnil představitel Harryho Pottera 
Daniel Radcliffe. Podle hodnocení na CSFD se zdá, že film zanechal v divácích celkem pozitivní dojmy.
Daniel Radcliffe. Podle hodnocení na CSFD se zdá, že film zanechal v divácích celkem pozitivní dojmy.
Na
spojitost mezi knihou i filmem upozorňuje nejen výrazný červený pruh na
obálce, ale také fakt, že motiv obalu je prakticky totožný s filmovým
plakátem. Myslím, že obálka působí velmi dobře, a v knihkupectví by
určitě upoutala mou pozornost. Jen ten zmiňovaný červený proužek bych
možná vynechala a nebo bych ho přesunula na zadní stranu obálky.
Zajímavé mi připadá umístění anotace na vnitřní stranu desek - rozhodně
je to užitečné využití prostoru a i když je to jen taková blbůstka,
vážně mě to potěšilo :)
Myslím, že o "pozlátku"
už toho bylo řečeno dost, takže se pojďme vrhnout na vnitřek :) Autorka
používá velmi bohatá a rozvinutá souvětí, na což si možná budete chvíli
zvykat. Tenhle styl psaní se ale k příběhu z prostředí viktoriánské
anglie skvěle hodí a jen podtrhuje atmosféru zašlých časů. Knihu provází
relativně velké množství popisných pasáží, které jsou natolik
věrohodné, že nabydete dojmu, jako by se vám v obýváku převalovala mlha z
močálů.
Kniha se rozjíždí velmi pozvolna, ale ponurý nádech
je patrný již od prvních stran. A ve chvíli, kdy příběh nabere ty
správné grády, nebudete moci přestat číst. Pokud knihu otevřete v noci,
ideálně ještě na místě, kde široko daleko nikdo není, máte 
slušnou
šanci prožít si jednu bezesnou noc. Podivné praskání, které se byty a
domy tak často rozléhá, nabere na intenzitě, a vlnící se závěs nabyde
obrysů zahalené postavy číhající v koutě.
slušnou
šanci prožít si jednu bezesnou noc. Podivné praskání, které se byty a
domy tak často rozléhá, nabere na intenzitě, a vlnící se závěs nabyde
obrysů zahalené postavy číhající v koutě.
Žena v
černém není žádný krvák a autorka strašidelnou atmosféru vyvolává
přirozeně, aniž by se musela uchýlit k detailnímu popisu rozkládajících
se těl a podobně. Příběh jako takový není nijak zvlášť zašmodrchaný a
spletitý, ale myslím, že zde je to spíše pozitivum. Protože kdybyste
museli veškerou svou energii věnovat na rozplétání spousty dějových
linií, stihli byste se bát? :) A vyvolat ve čtenáři příjemné
"strašidelné" mrazení je přesně to, o co se Žena v černém snaží - a
podle mého více než úspěšně...
Ale abych jen
nechválila. Když jsem se do knihy začetla, nemohla jsem se během prvních
dvou kapitol zorientovat v časové posloupnosti děje. Nemohla jsem se
rozhodnout, jestli vypravěč seznamuje čtenáře se svou minulostí, a nebo
jestli se příběh ještě neodehrál. Možná byla chyba ve velmi rozvláčných
souvětích, ve kterých jsem se měla prvních několik stran tendenci trochu
ztrácet. Naštěstí se ale brzy vše urovnalo a já si mohla v klidu
vychutnat čtení :)
Vzhledem k tomu, že v knize kromě hlavního hrdiny nedostala žádná postava příliš velký prostor, zaměřím se v
e
své recenzi jen na něj :) Hlavní postava mi byla celkem sympatická a
líbilo se mi, že její chování v průběhu knihy vždy odpovídalo
charakteru. Občas mám totiž dojem, že hrdinové hororových knih na sebe v
průběhu strašidelných scén někde navléknou supermanský plášť a žádné
nebezpečí je pak nerozhází. Tady to bylo jinak.
e
své recenzi jen na něj :) Hlavní postava mi byla celkem sympatická a
líbilo se mi, že její chování v průběhu knihy vždy odpovídalo
charakteru. Občas mám totiž dojem, že hrdinové hororových knih na sebe v
průběhu strašidelných scén někde navléknou supermanský plášť a žádné
nebezpečí je pak nerozhází. Tady to bylo jinak.
Vypravěč
byl z tajemných událostí opravdu vykolejený a několikrát také zvažoval
možnost, že by se mohl zkrátka otočit, jet domů a na všechno zapomenout.
Přesně to bych v jeho situaci udělala já - utíkala bych, močály
nemočály, dokud bych nebyla doma pěkně zachumlaná pod peřinou. Ale
uznávám, že kniha, ve které hlavní postava uteče při prvním zavrzání, by
asi nebyla nic moc :)
Celkově mě Žena v černém velmi mile překvapila. Většina hororových
knih se v mém případě totiž míjí účinkem, a strach ve mě vyvolávají
spíše filmy. Ženě v černém se ve mně podařilo vyvola takové to příjemné
mrazení, které jsem naposledy cítila pči čtení Draculy. Pokud vás má
recenze oslovila a na Ženu v černém se chystáte, rozhodně doporučuji
zařídit se podle doporučení v anotaci. Duchařské příběhy je opravdu
třeba číst večer, při rozsvícené lampě, aby vynikla temná atmosféra a
čtenář si tak při čtení užije ještě intenzivnější zážitek .)Jediné, co
by snad mohlo čtení trochu ztěžovat, jsou velmi bohatá a rozvinutá
souvětí, na které spousta dnešních čtenářů není příliš zvyklá. na tento
styl psaní se ale dá vcelku rychle zvyknout a k románu z prostředí
viktoriánské anglie se i docela hodí :)
Děkuji nakladatelství fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.
Skvelá recenzia :). Ženu v černém som videla a bolo to super. Ono to nebolo až také hrozné, no mne to prišlo akoby nás to malo vystrašiť tak psychicky.. neviem to vysvetliť :D. Knihu si chcem rozhodne prečítať v čo najbližšej dobe :).
OdpovědětVymazatgeniálne :) knihu som ešte nečítala ale bola som na tom v divadle, určite si to však chcem prečítať ;)
OdpovědětVymazatSuper recenze, ale já teda z knihy jsem naprosti zklamaná :)) Ale je to ovlivněné i filmem, který jsem viděla jako první :)
OdpovědětVymazatKATY