Minirecenze (1)

Znáte to. Občas přečtete knihu, která je sice skvělá, ale tak nějak se pořád nemůžete dostat k tomu, abyste na ni napsali recenzi. Proto jsme se rozhodly kromě velkých recenzí publikovat i „minirecenze”, abyste o tyto knihy nebyli ochuzeni. :)
V prvním článku ze série minirecenzí se můžete těšit na knihy, které jsem přečetla přes prázdniny a které si jistě zaslouží vaši pozornost.  


Velká ryba - Daniel Wallace 4/5

Velká ryba je vskutku román mýtických rozměrů (jak nám již napovídá její podtitul). Vypráví životní přeběh Edwarda Blooma – neobvyklého člověka, jehož život je jako jeden velký mýtus. Podobně jako Herakles musel například zkrotit zuřivého psa nebo jako Odysseus se utkat s obrem. Knihu tvoří velmi krátké kapitoly a dohromady nemá ani 200 stránek, takže je to spíše taková jednohubka. Na první pohled se může zdát, že je Velká ryba pouze hezký příběh, na který si po dočtení už nevzpomenete. Pokud si ale dáte tu práci a zamyslíte se nad všemi spojitostmi s mytologií, které se v knize objevují, určitě si ji užijete mnohem víc.





Azazel – Youssef Ziedan 5/5 

Azazel je historický román z pera současného egyptského spisovatele Youssefa Ziedana. Odehrává se v 5. století našeho letopočtu a skládá se z překladů několika fiktivních rukopisů, které napsal egyptský mnich Hypa. Celým románem prostupuje náboženská tématika. Křesťanství je na vzestupu, snaží se vyřešit zásadní otázky své věrouky a zároveň zničit poslední zbytky přetrvávajícího pohanství. Ze začátku jsem měla strach, že se budu ve všech těch nezvyklých jménech a historických postavách ztrácet, ale nakonec jsem se zorientovala rychle, a čtení jsem si užívala. Azazel určitě není kniha pro každého. Pokud ale máte rádi historii a hledáte netradiční knihu ke      čtení, nebudete litovat.




Pěna dní – Boris Vian 3/5


Pěna dní je kniha francouzského spisovatele Borise Viana z roku 1947, mnozí z vás možná budou znát ze svých seznamů četby k maturitě. Vypráví příběh dvou partnerských dvojic – Chloé s Colinem a Alise s Chickem. Milého příběhu o lásce se ale v Pěně dní nedočkáte. Hlavní postavy žijí v jakési karikatuře Paříže, kde je naprosto běžné, že nepřežijete vyjížďku na bruslích nebo že se váš dům sám od sebe ze dne na den přestaví. Postupně se navíc protagonisté příběhu propadají do stále větších problémů, způsobených nedostatkem peněz nebo nezdravou obsesí slavnou osobností. Pokud přistoupíte na nezvyklou absurditu příběhu, je Pěna dní rozhodně zajímavá četba. Pro úplné pochopení příběhu je ale nutné, aby měl čtenář alespoň základní přehled v existenciální filosofii, protože ta se v různých formách objevuje v celé knize.



Nikdykde – Neil Gaiman 4/5

Kniha Nikdykde by se dala zařadit do žánru urban fantasy. Odehrává se totiž v Londýně. Přesněji řečeno v Podlondýně, což je tajemné město v podzemí Londýna, které je obyčejným obyvatelům Londýna skryto. Hlavnímu hrdinovi Richardovi se ale do Podlondýna (ne zrovna dobrovolně) podaří dostat, a když navíc zjistí, že po něm pase dvojice nechvalně známých zabijáků, má o zábavu postaráno. Pokud máte rádi fantasy knihy, je Neil Gaiman sázka na jistotu, a s Nikdykde určitě nic nezkazíte. I když svět Podlondýna je pozoruhodný, to, co jsem na knize opravdu ocenila, byly postavy. Richard nebyl žádný rozený hrdina, ale spíš obyčejný člověk, který se náhodou dostal do problémů, a hlavní záporák byl jeden z nejlépe napsaných záporáků, které jsem kdy viděla. Nikdykde je povinná četba pro všechny milovníky Londýna a urban fantasy.

eM.

Vysokoškolačka, knihomilka, blogerka a šampionka ve zpěvu ve sprše.

7 komentářů:

  1. Minirecenzie som kedysi písala, potom som s tým prestala, ale je to určite fajn.:) Tieto knihy nepoznám síce, ale obzvlášť posledná znie dobre. *_* (Od Gaimana som nič nečítala, shame on me.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud máš ráda fantasy, určitě něco od Gaimana vyzkoušej. Kromě Nikdykde je skvělý třeba Hvězdný prach nebo Koralina. :)

      Vymazat
  2. Z těchto knih mě nejvíc zaujala kniha první a poslední. Hlavně Nikdykde si jdu napsat na seznam knih, které si prostě musím přečíst! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Velká ryba může být fajn, mýty já ráda :) Mimochodem jsem si dovolila vás nominovat http://dalsiknizniblog.blogspot.cz/2013/10/liebster-blog-award.html

    OdpovědětVymazat
  4. Nikdykde jsem četla před několika lety a stále se k němu chci vrátit. Ta kniha mi doslova nedá spát, čas od času se mi vynoří v mysli a já si řeknu AHA! Tak k té se musím vrátit. Asi mám pocit, že napoprvé jsem ji nepochopila a nedokážu ji tak správně interpretovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že opětovné čtení by mohlo být hodně fajn, také si chci knihu někdy přečíst znovu :) Ten příběh je hrozně podmanivý. Navíc fakt můžu Gaimana :)

      Vymazat

Děkujeme za komentář! :)