čtvrtek 13. února 2014

Buzíčci - Jan Folný

Horská dráha pocitů v 11 povídkách

Českým autorům jsem se poslední dobou trochu vyhýbala. Proč? To taky nechápu, když tu máme takové skvosty, jako jsou Buzíčci.

Příběhy z povídkové sbírky Jana Folného se odehrávají v Praze a hlavními hrdiny jsou, jak už název napovídá, homosexuálové. A to nejen mladí, krásní a promiskuitní, i když by takové postavy někdo možná očekával, ale také otcové od rodin, mediální hvězdy, starci, kteří rekapitulují svůj život, nebo dvě lesby vychovávající syna. V jedenácti povídkách má čtenář možnost na okamžik nahlédnout do jejich životů a zjistit, jak to chodí v „Praze plné buzíčků”.




Buzíčci se nepodobají ničemu, co jsem v poslední době četla. Žádná kniha u mě nedokázala vyvolat takovou škálu emocí jako právě Buzíčci. Chvílemi jsem si připadala jako na horské dráze. První povídka mě dokázala naprosto znechutit, druhá zase rozněžnit, u Neviditelného mě přepadala deprese a u Dortu pro Honzíka jsem si úpěnlivě přála, aby hlavní hrdinka neprovedla nějakou pitomost.

Jak je tedy vidět, povídky jsou opravdu rozmanité. Každá je psaná jiným stylem. Některé vulgárně, jiné romanticky, ale všechny čtivě. První povídka je tak trochu zkouška ohněm. Pokud ji zvládnete, už vás v knize nic nepřekvapí. Někdo by řekl, že to nejhorší máte za sebou, já si ale myslím, že právě první povídka je jedna z těch nejlepších. Nemůžu sice říct, že se mi líbila nebo že bych si ji přečetla znovu, ale její hlavní hrdina je tak zajímavá postava, že ji zkrátka nemůžete přeskočit.

A právě hrdinové povídek jsou jejich nejsilnější stránkou. Všechny postavy jsou uvěřitelné, zajímavě vykreslené a co je hlavní – jejich jedinou charakteristikou není to, že to jsou homosexuálové. Buzíčci nejsou buzíčky jen kvůli genderové korektnosti a to je dobře.

Příběhy, se kterými se v knize setkáváme, jsou příběhy ze života. Na to, abyste řešili krizi středního věku, strach ze závazků, nešťastnou lásku nebo nevěru, nemusíte být gay. Právě to se mi na knize Jana Folného líbí – každý si tam najde svůj kousek příběhu, se kterým se dokáže ztotožnit. Zajímavé je také to, že jsou jednotlivé povídky navzájem propojené. Někdy třeba jenom jednou větou, jindy v nich objevíme postavu, která už dřív byla zmíněna. Je to takový milý způsob, jak vyzkoušet čtenářovu pozornost.

V recenzích jsem často četla o tom, jak jsou Buzíčci šokující. S tím úplně nesouhlasím. Samozřejmě, zabývají se tematikou, do které se moc českých autorů nepouští, ale nemyslím si, že jejich primárním účelem je šokovat. Chtějí spíš nabídnout jiný pohled na svět.

Buzíčci jsou povídkovou sbírkou, která ve vás zanechá svůj otisk. Je to kvalitní česká kniha, kterou přečtete za chvíli, ale v hlavě vám zůstane ještě dlouho potom. Pokud hledáte podobnou četbu, směle do nich!

                                                               

Název: Buzíčci
Autor: Jan Folný
Počet stran: 256
Rok vydání: 2013
Vydal: Host

Databáze knih | Goodreads

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.
Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství.

11 komentářů:

  1. Pořád o ní slyším ze všech stran a docela by mě také zajímala :) Právě oceňuji na knihách ty drobné detaily jak Ty říkáš propojení a tak to je super! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. :) Určitě stojí za přečtení, tak snad se k ní brzy dostaneš. ;)

      Vymazat
  2. V poslednej dobe o tejto knihe tiež dosť počujem :) Hneď by som si ju prečítala, po tejto recenzii ešte viac ako doteraz. Myslím, že časť prvej poviedky som čítala v ukážke, a presne viem, ako to myslíš. Je to napísané výborne, pre niekoho možno šokujúco (ale keď niekto prečítal trochu fan fiction na Harryho Pottera ako ja, nešokuje ho už skoro nič :-D ), hlavný hrdina je svojim spôsobom zábavný a zároveň neznesiteľný. Viem, že mi bolo ľúto, že ukážka bola taká krátka :) Ďakujem za tip, poobzerám sa po nej :) Jo, a keď sa ti páči previazanosť fikčného sveta, tak sú dobré knihy Davida Mitchella. Tam sa často v rozličných dielach vyskytujú tie isté postavy, niekde ako hlavné, inde ako veďlajšie, ale vždy sa o nich dozvieš niečo nového. Je to veľmi zaujímavé, a Mitchell okrem iného geniálne píše :) Nielen jeho Atlas mraků je skvelý, pre mňa je zatiaľ najlepší jeho román Třináct měsíců (http://pravaknihomolka.wordpress.com/2013/05/13/skvely-pribeh-o-dospievani-v-anglicku-david-mitchell-trinact-mesicu/ ) .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Další fanoušek Harryho Pottera? :) Ani nevíš, jak ti rozumím, já už jsem přečetla takové..výtvory, že mám z některých trauma na celý život. :D Ona ta první povídka v podstatě je zábavná (asi tak první dvě strany), ale potom je to vážně jenom pro silné povahy. Chce se to na ni dívat s odstupem. :)
      Davida Mitchella znám, Atlas mraků jsem četla a moc se mi líbil. Třináct měsíců zatím ne, děkuju za tip a určitě se na knihu podívám. :)

      Vymazat
    2. Třináct měsíců je vážne super, ale už sa dá zohnať len v knižnici, ani v antikvariáte som ju nevidela. Čo ma desne štve, lebo je to jedna z kníh, ku ktorým sa vraciam a chcem ju mať doma na poličke :-D Uvidíš, či zaujme aj teba :)

      Vymazat
  3. Já už si to chci také přečíst!:-) Všude na Buzíčky slyším samou chválu a ne a ne se k nim dostat.:-(

    OdpovědětVymazat
  4. Doma z knihovny ji mám snad měsíc a pořád jsem si nenašla čas se do ní pustit. Po téhle recenzi? Kruci, ať už je víkend!!! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ať ten víkend přijde co nejdřív! :)

      Vymazat
  5. Taky se mi líbila, hlavně po přežití tý první povídky:) Knih, co dojmou i rozesmějou není nikdy dost.:) Hezká recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) První povídka se sice musí „přežít”, ale pak už je to jenom lepší. :)

      Vymazat
  6. Díky za recenzi. Tohle je opravdu dobrá kniha a to by se mělo vědět.
    Četla jsem i prvotinu Od sebe k sobě a ta se mi také velmi líbila. Nejsem gay, ale řekla bych, že v těchto knihách je skvěle vystižená pražská (irská) gay realita a zároveň člověčina. Potěšily mě drobnůstky. Třeba to, že v obou knihách je lehoučká zmínka o Queer as folk. Jen tak. Jako by se mělo vědět a ono se ví. Kdo neví, může se dozvědět. :D
    Moc se mi líbila i provázanost knihy a rozdílné styly povídek. Prostě... dobrá kniha.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...