Všichni jsme z toho úplně na větvi - Karen Joy Fowler
Všichni jsme z toho úplně na větvi jsem si vybrala jako odpočinkovou četbu, která slibovala silný příběh, emoce i překvapení (a taky antidepresivní žlutou obálku). Zárukou jejích literárních kvalit byla nominace na prestižní Man Bookerovu cenu z roku 2014 a také vcelku pozitivní ohlasy obyčejných čtenářů. Jak moc na větvi jsem z ní byla?Když byla Rosemary Cookeová malá, ztratila svou sestru, která jí byla blíž než kdokoliv jiný. Když o několik let později opustí rodinu i její bratr, kdysi veselá a upovídaná Rosemary se uzavře do sebe. Po svém se snaží vyrovnat s rodinnými problémy, vlastním životem, a postupně se dopátrává toho, jak to všechno vlastně kdysi doopravdy bylo.
Rosemary tvrdí, že všechny příběhy je nejlepší začít od prostředka. A stejně tak je to i s jejím vyprávěním. První čtvrtinu knihy tak čtenáře tak trochu vodí za nos, protože si jisté podstatné informace nechává pro sebe. Dějový zvrat potom přichází jako docela velké překvapení, i když vnímavý čtenář jistě pochytí náznaky. Já sama jsem chvíli nemohla uvěřit, že jsem opravdu přečetla to, co jsem přečetla. Tento moment překvapení je pro příběh klíčový, protože nabourává představu, kterou jste si o postavách zatím stačili vytvořit. Najednou musíte přijmout, že vše není takové, jak se jevilo, a že s vypravěčkou bude možná ještě těžké pořízení.
Představa, že bychom strávili svátky povídáním o něčem potenciálně tak výbušném jako moje zatčení, byla z říše naprosto nereálných situací, což jsme všichni věděli už ve chvíli, kdy jsem musela slíbit, že to probereme. Rodiče trvali na tom, abychom si hráli na rodinu, kde jsou si všichni blízcí, rodinu, která si dokáže popovídat od srdce, rodinu, jejíž členové se na sebe mohou obrátit v okamžicích trápení. Vzhledem k mým dvěma nepřítomným sourozencům šlo o pozoruhodné vítězství zbožného přání nad realitou - skoro si to vysloužilo můj obdiv.
Všichni jsme z toho úplně na větvi se sice zabývá dost vážným tématem, které by při jiném zpracování jistě způsobilo potoky slz, ale nikdy jsem neměla pocit, že by se ze mě autorka samoúčelně snažila „vytřískat“ emoce. Žádné potoky slz se nekonaly. Většinu času jsem se spíš decentně smála a v klidu vstřebávala příběh.
Ten má překvapivě velký přesah – co se na začátku tváří jako obyčejné rodinné drama nakonec vyústí do pomalu filosofického problému o podstatě lidství. To vše je doprovázeno všudypřítomnými odkazy na psychologii, což jistě potěší všechny psychologické nadšence.
Nakonec musím říct, že z Všichni jsme z toho úplně na větvi jsem docela na větvi byla. Líbil se mi autorčin styl psaní, líbila se mi hlavní postava a ze všeho nejvíc se mi líbilo, že mi kniha dala námět k přemýšlení. Pokud vás baví nespolehliví vypravěči, překvapení a suchý humor, třeba na té větvi budeme spolu.
Název: Všichni jsme z toho úplně na větvi
Autorka: Karen Joy Fowler
Překlad: Petra Jelínková
Počet stran: 328
Překlad: Petra Jelínková
Počet stran: 328
Rok vydání: 2015
Vydal: PLUS
Já si tu knihu chci hned přečíst! :D Už tolikrát jsem po ní koukala v knihkupectví, že si ji stejně brzy koupím. :D
OdpovědětVymazatRozhodně se bude hezky vyjímat na poličce! :)
VymazatOd téhle knížky jsem nic nečekala a jak mě mile překvapila. Moc pěkná recenze :)
OdpovědětVymazathttp://teawithm.blogspot.cz/
Děkuji.:)
VymazatKnihu mám doma ale bohužel jsem na ni četla povětšinou špatné recenze, tak jsem ji odložila na jindy. Ale tvá vyznívá v celku pohodově...:)
OdpovědětVymazat